Náročná směna - část devátá

2. prosince 2007 v 14:00 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Frantova povídka nám spěje do finále...toto je poslední část

Výsledky DNA potvrdily, že DNA na injekční stříkačce z ordinace doktora patří Watsonovi, vlákna z jednoho jeho svetru se shodovala s těmi, které po něm zůstaly v ordinaci. Policie mezitím prohledala jeho dům a našla u něj koks a taky páčidlo. " Jste v tom až po uši, Watsone. Máte jedinou šanci, jak z toho. K vraždě vás navedl Jack Scofield, ano či ne?", začal Brass s výslechem. " Jo.", promluvil Watson, který si uvědomoval, že jedině přiznání mu může trochu pomoct. " Já jsem tenkrát v Chicagu ke Springerově bandě patřil. Koks jsme ukrývali v některých vozech z půjčovny, já a Jack. Princip byl v tom, že když si měl auto zapůjčit některý náš zákazník, tak jsme tam dali zboží, zákazník si ho vzal a nechal tam peníze." " A to jste neměli obavy, že některý zákazník si vezme zboží bez placení?", zeptala se Cathrine. " Kdyby to někdo zkusil, tak by od Springera pěkně schytal. Ten chlap má v tomhle směru špatnou pověst." " Jak to bylo s Nolanem?", navázala Sára. " Byl to náš největší konkurent. Jack se chtěl v bandě dostat výš a tak dostal jako čestný úkol ho zabít. Jenže to zvrtal, jen ho zranil. Springer pěkně zuřil." " Pak našli ve voze z vaší půjčovny koks. Tehdy vám pomohlo, že Michael Scofield z pašování koksu i postřelení Nolana podezříval syna a chtěl ho chránit. Ovlivnil proces, zaplatil si svědka a bylo to.", doplňoval Brass. " Měli jsme tenkrát zpekla kliku. Jenže půl roku po procesu sebrali jednoho našeho zákazníka a ten nás prozradil. O mně nevěděl, že jsem členem bandy a tak jsem z toho vyklouzl. Kluci mě nepráskli, samozřejmě že mě poldové prověřovali, ale nic nenašli. Zbytek našich zákazníků policisté neznali a tak taky zůstali na svobodě. Nějakou dobu jsem ještě žil v Chicagu a pak jsem se odstěhoval sem." " A po několika letech jste se znovu setkal s Jackem. Hned jste ho poznal.", řekla Cathrine. " Znovu jsme začali obchodovat s koksem. Já ho přechovával, on obstaral, střídavě jsme ho prodávali a o výdělky se dělili." " Vy jste Petera Minese znal?", zeptala se Sára. " Jako zaměstnanec půjčovny, který byl přítomen u nalezení koksu, jsem u soudu s ním být musel. Když si u mě kupoval dům, hned jsem ho poznal. Řekl jsem to Jackovi a on se rozhodl, že ho musí zprovodit ze světa." " Jak to měl v plánu provést nejdřív?", pokračoval Brass. " Chtěl ho vylákat na opuštěné místo a zabít ho. Já na Minese měl číslo. Ale Jack nechtěl být s tím mrtvým být jakkoli spojován, tak ho na schůzku chtěl vylákat přes cizí mobil." " Chtěl to provézt v den, kdy bude jeho žena večer mimo dům. Pak ale náhodou vyslechl Minesův rozhovor s Dicksonem a napadlo ho něco lepšího." " Od ženy věděl, jak to v ordinaci bude ten večer vypadat. Jenže by se mezi ním a prostředím mohla najít spojitost. A tak naverboval vás." " Dal mi 500 dolarů a slíbil větší podíl z těch drogových kšeftů.", řekl Watson. "Vlámal jsem do té prázdné ordinace a čekal, až bude Grant venku. Pak jsem šel za Minesem a zabil ho. Měl docela páru, jen tak se nedal." " To stačí.", řekl Brass a nechal Watsona odvést.
" Já nic neudělal.", opakoval Scofield pořád dokola. " Ten Watson je blázen. Chtěl se vyspat s mou ženou, já ho přistihl a nafackoval mu. Chce se mi pomstít." " Takových povídaček jsem už slyšel.", mávl rukou Jim. " Taky znám jednu dobrou. Dějiště: vaše chata. Pointa: díra v podlaze, nacpaná koksem. Stejný, jako měl Watson doma. A taky tam byl zápisník se jmény zákazníků. Váš bývalý šéf tak pečlivý nebyl, co? Jak dlouho si ještě chcete vyprávět historky? Že bych si došel pro popcorn a colu." Do místnosti vrazila Cathrine. " Verito zjistil, že pan Scofield má dvě zahraniční konta s bohatými vklady." " Od vašich obchodních přátel, že? Až jim bude hrozit vězení, tak vás očerní co možná nejvíc." Jim se blahosklonně usmál. Výslech pokračoval další dvě hodiny. Jimovi se podařilo Scofielda vyhecovat poznámkami o jeho tupohlavosti a ten ho napadl a pokusil se o útěk. Detektiv Verito, který byl ve své kanceláři Scofieldovi nenápadně nastavil nohu a jeho útěk tak zmařil. Poté se Scofield doznal. Po útěku z basy se živil, jak mohl a schovával se po celých Státech. Když mu jednou došly peníze, tak se vydal za otcem, který si slušně vydělával. Ten mu odmítl jakkoli přispět a chtěl ho vyhnat z domu. Došlo mezi nimi ke rvačce a mladý Scofield otce nešťastnou náhodou zabil. Počkal do úplné tmy a pak naložil otcovo tělo do jednoho vozu z půjčovny, odvezl ho za město a zahrabal v lese. V otcově domě ukradl pár drobností, vkladní knížky bohužel byly na heslo. Toulal se dál, ale po čase mu opět došly peníze. Napadlo ho zajít za dalším starým známým, Philem Trentem. Ten mu také odmítl půjčit, řekl mu, ať ho neotravuje a vyhrožoval mu, že ho nechá zavřít. Jack se rozhodl Trenta zbavit. Vylákal ho do opuštěného domu a tam ho zezadu zastřelil. Pak z Trentovy zbraně párkrát vystřelil, aby to vypadalo na přestřelku. Vypozoroval, že v tom domě občas přespává drogový dealer José Alvarez, tak si zjistil jeho adresu, vkradl se do jeho domu a ukryl tam vražednou zbraň. Pro jistotu ještě prohledal Trentův dům a našel tam tajnou skrýš, ve které byly obrovské zásoby koksu. Část jich prodal a začal žít pod jménem Ron Bell, oženil se a přestěhoval do Las Vegas. Setkání s Watsonem mu moc nešlo pod vousy, ale pak pochopil, že by ho mohl někdy využít. " A to se také stalo.", dodal na závěr svého doznání. Pak ještě potvrdil Watsonovu výpověď o vraždě Minese, doplnil některé detaily ( hlavně celou aféru s mobilem). Jim ho pak nechal odvést.
" Další případ za námi.", řekl Jim o chvíli později Cathrine se Sárou. " Nešly byste někam na véču?" Cathrine kývla, Sára se omluvila s tím, že je unavená a radši si půjde lehnout. Jim a Cathrine na konci chodby potkali Gila, Nicka a Warricka. " Tak co ten váš případ?", zeptala se Cathrine. " Nedopadlo to úplně ideálně.", zavrtěl hlavou Nick. " Frominsky se z toho dostal s napomenutím. Johnson nebude souzen pro vraždu v afektu, ale pouze za špatný postup.", řekl Gil. " To se dalo čekat.", podotkl Warrick. " Každý vrah zkrátka není potrestán tak, jak by si zasloužil.", zakončil rozpravu Jim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | 2. prosince 2007 v 18:12 | Reagovat

Tak to je zakončení jak se patří. Doufám že napíšeš něco dalšího.....

2 Cinka Cinka | Web | 2. prosince 2007 v 19:17 | Reagovat

Hezký, líbilo se mi to. :-))

3 Anysssek Anysssek | E-mail | Web | 2. prosince 2007 v 21:14 | Reagovat

To je škoda, že už je konec, ale byla to bezvadná povídka, tak už Franto rychle piš další:o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama