Nová tvář - část první

26. listopadu 2007 v 13:00 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Další holčina se rozhodla poslat mi svou povídku, jmenuje se Petra:-)

Pekelný žár. Asi tak by se dal charakterizovat celý poslední měsíc. Léto v Las Vegas pokaždé obnáší saharské teploty a sucho.
Ovšem v noci se život rozjíždí a ani dnešek nebyl vyjímkou. Město neonů a hazardu nabízelo svou proslulou tvář zisku na jedné a maléru na druhé starně. Vše je v pořádku.
Pro Sharon Hillovou taktéž. Právě odešla z malého podniku v jižní části města, kde s přáteli slavila povýšení. Poslední autobus domů na předměstí jel před půl hodinou. Ale co, je to jen dvacet minut pěšky. Sharon rozhodně nepatřila mezi ty, kteří budou v noci čekat hodinu místo toho, aby se trochu prošli. A tak se mladá žena rozloučila s kolegy a vyrazila. Kdyby tušila, že jí hned za třemi bloky přistane na hlavě kus betonu, načež jí útočník odveze pryč, podřeže jako prase na porážce, její tělo rozřeže na kusy a upeče, snad by se radši zdržela déle.
V kanceláři na ústředí lasvegaské kriminálky zvedá muž ve středních letech telefon, který mu právě zkazil náladu. Celý týden nic zajímavého a zrovna když vyřizuje papírování na přijetí nového člena do týmu, celé město se zblázní. Vyděrači požadují rekordní částky, násilníci si pořídili nové a účinnější mlátící vybavení a do toho volá Brass.
"Grissom, co je?" otáže se Gil Grissom kolegy.
"Na jih od města našly děti kusy těla, konkrétně hlavu, ruce a levou nohu."
"Skvělý, jedeme tam," odpoví Gil. "Děkovat ti budu až na místě."
"Jak chceš," ozve se před ukončením hovoru.
Gil sehnal Nicka a Sáru, kteří se už nějakou dobu nudili, a řekl jim, ať se připraví na výjezd. Greg měl ještě nějakou neodkladnou práci, ale slíbil, že se přidá hnad, jak skončí. Sám ještě dostudoval formuláře a rychlým telefonátem potvrdil přijetí a datum nástupu nového kolegy. Pak se vydal k autu, kde už na něj Nick se Sárou čekali.
"Kde ses tak zdržel?" otáže se Sára.
"Dřív nebo později uvidíš," opáčil Gil lehce nadneseným tónem. Nick se na Sáru ušklíbl.
Kus od místa nálezu zabrzdili a dál šli pěšky. Po chvíli jim zamával Jim Brass a došel k nim.
"Lidi, vítám vás tu," prohlásil. "Jste tu jen tři?"
"Jo. Catherine s Warrickem šetří únos, Sofia marodí a Greg dorazí později."
"Fajn," řekl Jim a dovedl je k nálezu. "Moc nám toho z oběti nezbylo. Co nezvládl vrah, dodělala zvěř. Každopádně to vypadá na ženu, ale moc se toho poznat nedá."
Na hromadě na zemi ležely dvě ruce, noha a hlava. Co však bylo nejzajímavější, vše bylo potažené upečenou kůží, kterou už na mnoha místech protrhali supi. Od ostatků vedly stopy a o kus dál se v písku zřetelně rýsovaly vyjeté koleje od auta.
Po chvíli se ozval Grissom: "Jime, neřekl jsi mi, že to tělo někdo upekl."
"Neptal ses."
"Bezva. Nicku, vyfoť to tu, Sára zajistí okolí a já se vrhnu na... to tělo."
2. část
Catherine seděla u počítače a porovnávala otisky prstů, které našli v kuchyni domu, odkud byla unesena třináctiletá Laetitia Noivorová. Její rodiče vypověděli, že když se vraceli z nákupu, viděli od domu odjíždět stříbrné auto, ale nenapadlo je, že by se mohlo něco stát, a tak si ho příliš neprohlíželi. Až doma si všimli, že jejich dcera zmizela a po celém přízemí jsou na stěnách a na podlaze kapky krve. Těch se ujal Greg. Warrick zůstal na místě, aby se přeptal sousedů a známých.
Catherine hypnotizovaně zírala na monitor, kde běhaly různé otisky pekelnou rychlostí. Z této zábavy ji vyrušilo zaklepání na dveře. Catherine se otočila a spatřila vcházet Grega Sanderse s několika papíry v rukou.
"Ahoj Cathy, nesu ti zprávy," ohlásil se.
"Povídej," vyzvala ho Catherine.
"Ta krev obsahuje dvě různé DNA, ale jedna zřejmě patří té dívce. Potřebuju mít něco, s čím to porovnat."
"V pořádku," řekla Catherine. "Zavolám Warrickovi, ať to zařídí."
"Fajn," souhlasil Greg. "Pak si taky promluvte s Davidem Wattem, zatčen před rokem za ublížení na zdraví, trest odnětí svobody na 10 měsíců, protože ta druhá DNA je jeho. Já musím letět, Gil má něco zajímavýho."
"Tak leť nízko nad zemí a pozor na sloupy."
"Provedu, šéfe," křikl od dveří a odešel.
Catherine zvedla telefon a vytočila číslo. Na druhém konci to párkrát píplo, než se ozval hlas Warricka Browna.
"Brown, slyším."
"Warricku, to jsem já," řekla Catherine. "Prosím tě, stav se ještě u Noivorových a vem něco s Laetitiinou DNA, ať má Greg co porovnat. Ta krev na stěnách byla zčásti její."
"Jasně, a kdo byl další majitel?"
"Nějaký David Watt, seděl deset měsíců za ublížení na zdraví, teď je dva měsíce venku."
"To teda není moc šikovnej. Sjedeme tam, až se vrátím."
"Počítám s tím. A tys něco zjistil?"
"Nic, co bychom už nevěděli. Laetitia měla kamarádek jako much, bohatá rodina, všude se to vědělo... chybí jediná zpráva od únosce a je to jasný vydírání."
"Dobře. Tak vem zubní kartáček nebo něco. Měj se."
"Ty taky."
Catherine zavěsila a dala se do čtení složky Davida Watta.
Na místě nálezu zbytků těla začínalo být živo. Grissom a Sára ohledávali, zatímco Nick se vyptával tří dětí, které tělo našly. Zjistil, že si šly kopat s míčem a viděly supy o kus dál, tak se šly podívat a objevily pozůstatky oběti. Vzhledem k tomu, že dětem bylo od šesti do osmi let se Nick nedozvěděl nic moc přesného, ale aspoň něco.
Gil zrovna zkoumal tělo, když mu zazvonil telefon. Kriminalista vstal, poodešel a pustil se do hovoru. Sára po něm po očku koukla, zatímco prohlížela stopy vedoucí od ostatků. Doleh­ly k ní části Gilova telefonátu: "Jak moc dřív?" "Už dnes? Jak to!?" "Tak jo." "Nashle."
Gil zavěsil a přidal se k Sáře. Ta se ho zeptala: "Kdo to byl?"
"Uvidíš, až se vrátíme na ústředí."
"Bezva," pokývala Sára hlavou.
Gil věděl, že jí tím dal brouka do hlavy, avšak věděl, že jako překvapení to bude pro celý tým dokonalé. Aspoň budou mít nad čím přemýšlet.
Jelikož právě dorazil Greg, Gil ho ihned zaúkoloval odběrem vzorků z ostatků, zatímco sám se Sárou odléval stopy v písku. Nickovi mezitím volala Catherine, aby zjistila, jak dlouho ještě budou v terénu. Nick odpověděl, že za půl hodiny už by pomalu mohli být zpátky na ústředí. Přitom se zeptal: "Cathy, nevíš, co se to s Gilem děje?"
"Nevím, něco se s ním děje?"
"No, je tajemnej jako hlubokej vesmír, než jsme vyráželi, někde se zdržel a pořád nám nechce nic říct. A že si máme počkat, až se vrátíme."
"Nevím, ale já ho od včerejška skoro neviděla. Počkáme si, až se vrátíte."
Nick si povzdechl. "Tak ahoj."
Na ústředí právě Warrick vystupoval z auta. Z domu Noivorových si vzal Laetitiin hřeben a doufal, že na něm jsou zbytky DNA. Pro jistotu vzal i její zubní kartáček.
Ve vchodu potkal čtveřici vracející se z místa nálezu. Chystal se oznámit Gilovi, že s Catherine jedou pro podezřelého. Grissom ho však i s ostatními poslal do zasedací místnosti a poručil uvařit kávu. Pak odešel s tím, že hned přijde taky.
Sára pokrčila rameny a řekla: "Tak snad se už dočkáme toho překvápka." Ostatní jen souhlasně zamručeli a vydali se do zasedačky.
Catherine už chtěla vstát a jít pro Warricka, avšak přicházející procesí jí posadilo zpět. Nick přetlumočil rozkazy a uvelebil se v křesle.
"Tak copak nám to Gil chystá?" nadhodil Greg.
"Podle toho, jaký s tím dělá tajnosti," uvažovala Catherine, "to asi nebude nic nepříjemnýho."
Jako v odpověď se na chodbě mihly dva stíny. Pak se dveře otevřely. Dovnitř vkráčel Gil a za ním menší štíhlá mladá žena s velkýma zelenomodrýma očima a vlnitými rusými vlasy dosahujícími až pod pas. Oblečená byla v hnědé halence a dlouhé tmavě zelené sukni. Na nohou měla černé tenisky a v náruči nesla složku papírů. Po ostatních pokukovala trochu zvědavě a trochu bázlivě.
Místnost ztichla. Všichni zírali na Grissomovu novou kočku.
Gil se ujal vysvětlování. "Slečno Morrisonová, tohle je náš tým. Tady je Catherine Willowsová, Nich Stokes, Sara Sidleová, Greg Sanders a Warrick Brown. Chybí nám tu Sofia Curtisová a doktor Al Robbins, ten je na patologii." Žena pokývala hlavou a řekla: "Těší mě."
Gil se obrátil k ostatním a prohlásil: "Týme, tady je slečna Anna Morrisonová, přišla k nám ze San Francisca a ode dneška bude pracovat u nás. Má specializaci na všechno, co se týká zoologie, takže doufám, že jí tu hezky přijmete."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 melonka melonka | Web | 26. listopadu 2007 v 14:34 | Reagovat

mocinky se ti povídka povedla....=)

2 Ivet Ivet | 26. listopadu 2007 v 16:38 | Reagovat

je to dobrý těším se na pokráčko..:-)

3 Petra Petra | E-mail | 26. listopadu 2007 v 18:01 | Reagovat

díky moc za pochvaly, na pokračování se usilovně pracuje...

4 Lilly Lilly | 26. listopadu 2007 v 18:38 | Reagovat

mazec:)

5 Jana Jana | E-mail | 26. listopadu 2007 v 21:18 | Reagovat

Super hlášky.

6 Cinka Cinka | Web | 26. listopadu 2007 v 21:21 | Reagovat

To je peckový. Prej: "Tak leť nízko nad zemí a pozor na sloupy." :-D Fakt paráda.

7 Bára Bára | 28. listopadu 2007 v 19:45 | Reagovat

Peťulkoo, máš to moooc pěkný ;-)

8 netri netri | Web | 29. listopadu 2007 v 11:09 | Reagovat

Je to absolutně boží a už čekám na další kapitolku....Ta povídka je fakt skvěle vydařená.

9 verča verča | 30. listopadu 2007 v 19:53 | Reagovat

Ty jo fakt super!!! měla by si psát!!! Super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama