Pandořina skříňka - osmá čast II.

1. září 2007 v 15:41 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
To je ta druhá část

No konečně! řekla si Sára, když do vchodových dveří zacouval člověk v ochranném obleku. Už neměl na obličeji masku. Sára šla vedle nosítek.
"Gregu? Slyšíš mě? To jsem já. Slyšíš? Může mě přes to slyšet?" zeptala se nakonec jednoho ze zdravotníků.
"Může."
"Počkejte, dál už nesmíte." zabrzdila jí ta samá sestra, se kterou předtím mluvila. "Říkám vám to už potřetí. Jděte domů, tady nejste nic platná."
"Ne. Zůstanu."
Sestra jen pokrčila rameny a zmizela ve stejných dvoukřídlých dveří jako nosítka.
.....
Grissom a Catherine byli dlouho zticha. Každý ztracený ve vlastních myšlenkách. Nakonec se Grissom rozhodl ticho přerušit.
"Ale byl to zamotaný případ, co?" začal.
"Ty jseš nenapravitelnej." kroutila hlavou Catherine.
"Chtěl jsem začít o počasí, ale došlo mi, že nevím, jak venku je." přiznal se Gil.
"Horko. Jako každý léto."
"O tomhle v se v náborovym videu určitě nezmiňujou." pokračovala po další chvilce ticha.
"My máme náborové video?" zeptal se Grissom. Když Catherine slyšela to překvapení v jeho hlase, tak chvíli uvažovala, jestli se má smát nebo ho něčím praštit. Pak si ale uvědomila ještě něco.
"To slyším kroky?"
Grissom zvuk zaregistroval také. Oba vyšli na chodbu a viděli, jak proti nim jde muž v uniformě bezpečnostní agentury. Ten, co hlídal u vchodu, aby neutekli.
"Volali z nemocnice. Všechno je v pořádku. Můžete jít domů."
"A co..." začala Catherine, ale Grissom jí skočil do řeči.
"Až venku." Poprvé v životě nechtěl v laboratořích zůstat už ani o minutu déle. Na půli cesty se Catherine najednou otočila a odběhla zpátky. Když se vrátila, nesla klec s králíkem.
"Skoro jsme ho tu zapomněli."
Venku Grissom zjistil, že Catherinin odhad počasí byl správný. Skutečně bylo horko. Kousek vedle se o kapotu auta opíral Warrick.
"Říkal jsem si, že by se vám hodil odvoz."
"Netušíš, jak ráda tě vidím."
"Dovedu si to představit." odpověděl jí Warrick se smíchem. Potom si všimnul klícky, kterou držela Catherine v ruce.
"Co to máš?"
"Warricku, seznam se s Ušákem." řekla Catherine a zvedla klec výš. Warrick se chtěl zeptat, kde se tam vevnitř vzal, ale Grissom byl jako vždy rychlejší.
"Kde jsou Nick a Sára?"
"Sára pořád dřepí v nemocnici a Nicky píše hlášení."
"Dobrovolně?" podivila se Catherine a sedla si na místo spolujezdce.
"Neumí hrát kámen, nůžky papír." řekl Warrick místo odpovědi. Catherine se usmála.
"A co Greg?" zeptala se.
"Nic novýho nevíme. Až bude Sára něco vědět tak zavolá. Jo a doktor Robbins už je hodinu doma."
......
Greg se probudil ve světlé místnosti. Zářivka na stropě blikala a nalevo od něj tiše, ale zřetelně pípal monitor EKG. Cítil pach dezinfekce. Byl v nemocnici. V nohách postele stála sestra a zapisovala něco do karty.
"Jak dlouho tady jsem?" zeptal se ospale.
"Pár hodin. Řeknu doktorovi, že jste vzhůru. Vím o někom, kdo z toho bude mít radost." usmála se na něj sestra a odešla. Greg se pokoušel vzpomenout si, jak se sem dostal. Ale ať se snažil sebevíc, poslední vzpomínkou byl Grissomův ustaraný obličej. O chvíli později přišel doktor.
"Dobrý den. Já jsem doktor Krieger, primář tohoto oddělení." představil se doktor.
"Primář? Tak to na tom musim bejt hodně blbě."
"Ani ne. Ale máte hádavou kolegyni." doktor Krieger chvíli počkal na reakci, ale když viděl Gregův nechápavý výraz tak pokračoval.
"Horečku už nemáte a dáváme vám antibiotika. Moc toho udělat nemůžeme. Prakticky jste celou bitvu vybojoval sám. Nechám vás odpočívat."
.....
Když Sára viděla, že se k ní znovu blíží sestra, vyskočila ze židle v čekárně. Sestřička se usmívala.
"Váš kolega je vzhůru a bude v pořádku. Za pár dnů může jít domů."
Sára vydechla úlevou.
"Můžu ho vidět?"
"Bohužel. Sem na infekční návštěvy nesmí." zavrtěla hlavou sestra. "A teď už konečně jděte domů."
"Jo. Teď už půjdu. Děkuju, že jste se mnou měla trpělivost."
"Znám horší."
Sára se usmála na rozloučenou a otočila se k odchodu. Cestou k východu vyndala z kapsy telefon a vytočila Nickovo číslo.
"Bude dobrej."
.....
Budova prošla dekontaminací a druhý den se mohli všichni vrátit. Největší radost z toho měli technici, kteří si začínali v jednom skladišti lézt silně na nervy. Grissom s Catherine dostali každý den volna, ale Gil se svého vzdal ve prospěch Catherine. Prý toho má ještě hodně na práci. Catherine si říkala, že by po těch třech dnech papírování měl mít napsaná hlášení na měsíc dopředu, ale proti dnu volna navíc neprotestovala. Když se vrátila do práce, šla se ohlásit Gilovi. Našla ho jako vždy v jeho kanceláři. Zaklepala na futro.
"Ahoj." pozdravila, když Gil zvedl oči od nejnovějšího oběžníku.
"Ahoj. Jak ses měla?"
"Skvěle. Dokonce se mi podařilo dovolat se Gregovi." řekla a posadila se do křesla před Grissomovým stolem.
"Vážně? Jak se má?"
"Nudí se a balí sestřičky. Zítra ho pustí domů."
"To je fajn."
Catherine se rozhlédla po kanceláři a všimla si, že několik terárií zmizelo. Mimo jiné i to na lednici.
"Půjčil si zvířátka na výstavu?"
"Věnoval jsem ta jedovatá do zoo. Stejná nehoda jako před pár dny se může stát kdykoli znovu a já nechci nikoho vystavit nebezpečí."
Catherine mu věnovala uznalý pohled.
"Muselo být těžké rozloučit se s Arniem. Ale nemůžu říct, že by mi chyběl. No tak já se zase vrhnu do práce."
Catherine vstala a chystala se odejít. Těsně před dveřmi se zastavila.
"Gile? A co je tohle?" řekla a poklepala na terárko, ve kterém se rozvaloval škorpion.
THE END
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danina Danina | 1. září 2007 v 17:09 | Reagovat

škorpion!!!!! To bych ho snad už zabila, bejt tam já :-DD ale jinak supeeer povídka!

2 tichajda tichajda | 1. září 2007 v 17:43 | Reagovat

tak teď si nejsem jistá, jestli se mám řehnit nebo plakat, že už je konec

3 Neana Neana | E-mail | Web | 1. září 2007 v 17:53 | Reagovat

Já nechci koneec:'(. Doufám, že zase něco napíšeš!

4 *L* *L* | 1. září 2007 v 17:59 | Reagovat

Bylo to dkonale sqelý moc se mi to celý líbilo a jsem ráda že se z toho Greg dostal. Fakt super. :×))

5 Dera Dera | E-mail | 1. září 2007 v 21:15 | Reagovat

dokonalá povídka...nejkrásnější jakou jsem kdy četla....od začátku až do konce to bylo úúúúúúúžasnéééééé!!!!!!prostě špica,skvělé,perfektní,famozní!!!!

6 Cinka Cinka | Web | 2. září 2007 v 22:45 | Reagovat

Fakticky pecková povídka. Gila bych za zvířátka zastřelila. :-)) Ale je bezva, že je Greg v pořádku. Jo jo, super povídka. Díky za ní, Jani. :-*

7 Jateer Jateer | E-mail | Web | 5. září 2007 v 21:02 | Reagovat

souhlasim s Derou, fak je to ta nejlepsi, co jsem cetla... =o)) A náhodou, ty zviratka jsou super :D

8 tahmed tahmed | 14. září 2007 v 21:15 | Reagovat

skvělá povídky až nato že ti tam chybí 7 čášt a za ty zvířátka bych ho zabila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama