Víš, kdo jsem? - část druhá

24. července 2007 v 20:12 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Chtěli jste ji, máte ji mít :-)

Charlie se hned chopila telefonu a zavolala jak Gilovi tak i Jimovi. Oba dva za necelou půl hodinu dorazili na místo, zatímco Charlie s Gregem už pomalu zajišťovali místo činu.
"No nazdar," zhodnotil výjev ve sklepě Jim," tohle teda asi musel bejt masakr."
Když dorazil David, nechali jej, aby zajistil první ohledání.
"Všichni byli zastřeleni stejnou zbraní," řekl Gilovi o několik minut později David, "ale je to jiná ráže než u toho Paxtona. Každopádně podle velikosti průniku se asi bude znovu jednat o vojenskou zbraň. Ale to ti asi víc řeknou na balistice. Mimochodem, jmenujou se Christelovi."
Pak se na místo opět vrátili Greg s Charlie a na zemi našli dva projektily.
"Co si o to myslíte?" zeptal se Gil.
"Že mu překáželi," řekl jednoduše Greg.
"Vypadá to tak. Nahoře je dětský pokoj, který má perfektní výhled na Paxtonův dům," podpořila Grega Charlie.
"Jo, viděl jsem to," souhlasil Gil, "ale nikde v domě jsem neviděl žádnou krev. Ani na stěně, ani na podlaze...prostě nikde. Trochu podivný ne?"
"To rozhodně," pokýval hlavou Greg, "pochybuju, že by po sobě tak důkladně uklidil, ale radši nic nevylučuju."
"To děláš správně," upozornil ho Gil a nechal je, aby zkusili v domě něco najít a odjel zpět na ústředí.
Charlie s Gregem doplnili ještě Warrick s Nickem, kteří jim přišli na pomoc. Dům si rozdělili. Charlie s Gregem pracovali nahoře v patře, každý si vzal jedno křídlo domu. Warrick prohledával dolní část a Nick pokukoval na zahradě. Charlie našla pracovnu pana Christela. Byla perfektně uklizená, všechno na svém místě. Nechtělo se jí ten pořádek narušit, ale nic jiného jí nezbývalo. Pracovní stůl byl z třešňového dřeva, na něm stál otevřený notebook a po obou stranách ležely archy papíru. Notebook byl vypnutý, ale přesto ho Charlie zabalila do igelitu.
Třeba z toho něco Archie vymáčkne, pomyslela si pro sebe. Pak se ale zarazila. Všimla si, že na stole jsou položena i razítka, sešívačka a jiné kancelářské potřeby. Něco ji na tom ale nehrálo.
Co tu nesedí? ptala se sama sebe. Dobrých deset minut tam jen tak stála a dívala se na stůl. Pak ji to trklo.
"No jistě," praštila se rukou do čela, "stůl z třešně."
Její dřevo je moc měkký, aby se na něm jen tak mlátilo sešívačkou nebo razítkama. Zanechalo by to rýhy.
"V tom případě tu musela být pracovní plocha z tvrdšího dřeva," přemýšlela nahlas. Každopádně stůl postříkala luminolem a pak si na to posvítila baterkou s modrým světlem. Na okrajích stolu přeci jen něco uviděla. Byly to nepatrné kapky krve, které ale byly jaksi uťaté. Když vše zajistila, sešla dolů za klukama a zeptala se jich, jestli někde po domě nenašli nějakou desku, která by mohla vypadat jako pracovní plocha stolu. Ale všichni tři zavrtěli hlavami.
"Proč tě to zajímá?" zeptal se Nick.
"V pracovně pana Christela je stůl z třešňového dřeva a jsou na něm stopy krve, jenže to množství, co jsem tam našla je minimální a navíc jejich tvar naznačuje, že na stole byla pracovní deska, na které asi bylo mnohem víc krve," snažila se vysvětlit Charlie, ale neuměla to správně popsat. Přesto to vypadalo, že jí ostatní rozumí.
"Já jsem na tom podobně," ozval se Greg, "v dětském pokoji na posteli taky jsou stopy po krvi, jenže ani v prádle ani nikde jinde jsem nenašel zakrvácené povlečení nebo něco podobného. Přitom ta postel byla nedávno převlíknutá."
. . .
"Vypadá to, že vrah se po sobě snažil dost dobře uklidit," shrnul Warrick při poradě, na které chyběly Sára s Cath. Catherine byla s Lindsey na dovolené a Sára ležela doma v posteli s angínou.
"Opravdu jste nic jiného nenašli?" nechtěl uvěřit Gil.
"Fakt ne, Grissome. Prošli jsme to ještě jednou a víc jsme toho opravdu nenašli," potvrdil Warrick.
"Zbytky krve na pracovním stole našla Charlie, krev byla v dětském pokoji ... to našel Greg, Warrick si je jistý, že v obýváku byl na zemi koberec. Dostatečně velký, aby se na něj vešlo tělo. Já jsem v garáži a na zahradě našel nějaký stopy, které by odpovídali tomu, že tudy někdo něco táhnul, ale po krvi tu není ani vidu," zopakoval Nick.
"Dobře, ale teď se zkuste zamyslet nad tím, jak se mu povedlo zabít čtyři lidi rozmístěné různě po domě? Koho byste pustili dovnitř?" dumal Gil.
"Asi to byl někdo, koho ta rodina znala," uvažoval Warrick.
"Jenže to musel být někdo, komu aspoň trochu důvěřovali, když ho nechali bloudit po domě," rozvíjel teorii dál Nick.
"Třeba ani ne. Stačilo, aby ho pod nějakou záminkou dovnitř pustila paní Christelová. Tu mohl zabít v obýváku. Jestli měl pistoli s tlumičem, což asi měl, tak nikdo nic neslyšel. Pak se mohl vydat do patra, kde zabil jedno dítě, možná že obě najednou a nakonec přišel na řadu pan Christel. Ten asi byl ve své pracovně, když se na něj vystřelil," přidal se Greg.
"Jo, ten stůl je hned naproti dveřím. Pokud byly zavřené, pan Christel by si nevšiml vůbec ničeho. A jestli byl zabraný do své práce, tak si třeba ani nevšiml, že se otevřely. A jestli to přeci jen postřehl, stejně už pro něj bylo pozdě," uzavřela teorii Charlie.
"Lidi, tohle zní naprosto šíleně," zakoulel očima Warrick.
"To ano, ale pravděpodobně se to tak stalo," připustil Gil.
"A co ti vlastně řekl Bobby?" zajímal se Nick.
Gil se chystal odpovědět, ale předběhl ho Bobby, který zrovna vešel k nim do místnosti.
"Asi jenom to, že ta rodina byla zabita ráží pět celých sedm krát dvacet osm milimetrů, což je ráže užívaná ve vojenských zbraních belgické firmy Fabrique Nationale. Tedy abych byl přesný, jde o jejich nejlepší hračku FN P-90. Je to kombinace karabiny a samopalu. Ale tahle ráže byla vyrobená jenom pro pé devadesátku a dokáže proniknout i neprůstřelnou kevlarovou vestou..." začal Bobby, ale Charlie mu do toho skočila.
"...jenže tahle zbraň je plně automatická. Kdybys chtěl vystřelit jenom jeden náboj, tak jsi bez šance, protože než se naděješ, je po stisknutí spouště během několika vteřin zásobník v trapu. A oběti v sobě měli nanejvíš dvě střely."
"Kdybys mě nechala domluvit, dostal bych se k tomu," zpražil ji Bobby. "FN Herstal spolu s pé devadesátkou vyrábí ještě pistole Five-seveN...a teď se podržte. Tahle pistole má shodnou ráži jako P-90," odpověděl a podíval se na Charlie, "takže když se vrátím k tvému problému. Pokud měl vrah pistoli Five-seveN, na kterou se dá přidělat tlumič stejně jako na pé devadesátku, mohl vystřelit pouze jeden náboj."
V ten moment zazvonil Grissomův telefon. Gil ho zvedl a chvilku poslouchal. Když zavěsil, podíval se na ostatní.
"Máme dalšího mrtvého v hotelu Luxor. Jedeme tam," uzavřel debatu Gil a všichni vyrazili do centra Las Vegas.
. . .
Mrtvým byl jistý Stephen Webb, podle občanky by mu bylo za dva dny čtyřicet let. Když Nick prohledával jeho pokoj v desátém patře, narazil v šatníku na kufr ukrytý za haldou oblečení. Opatrně jej otevřel.
"Lidi, něco mám," zavolal na ostatní a odnesl kufr k nim. Jeho obsah jim ukázal.
"SIG SG 550 Sniper," vyhrkl Warrick.
"Rozložená na jednotlivé díly," souhlasila Charlie a kufr si vzala. Pak postupně vyndavala jednotlivé díly a pomalu je začala skládat dohromady. Když byla hotová, pousmála se a pušku jemně pochovala v náručí.
"Tohle tak mít doma," posteskla si a Greg se na ni vyjeveně podíval.
"To abych si dával bacha na to, co dělám, co?" prohodil k ní.
"Aspoň víš, co tě čeká, když jí budeš zlobit," popíchl Grega Warrick a ten se na něj "láskyplně" podíval. Charlie už neudržela smích na uzdě a začala se smát.
"Co jste zjistili?" ozvalo se ode dveří. Byl to Gil.
"No, našli jsme tady sniperku, kterou byl zastřelenej ten Paxton, ale nemáme ani tucha, kdo oddělal jeho, protože i když to vypadá na sebevraždu, pistoli jsme nenašli," zvážněl Warrick.
"A podle Davida má v sobě projektil se stejnou ráží jakou byla zabita ta rodina," dokončil Greg.
"Nějak se nám to zamotává," nelíbilo se Charlie, zatímco se snažila najít nějaké otisky na pušce. Když skončila, vrtěla hlavou a vrátila se k šatníku.
"Máš něco?" zajímal se Greg, který si stoupl těsně za ní a jednou rukou ji objal kolem pasu.
"Co to děláš?" zašeptala Charlie, ale nesnažila se vymanit, "víš přece, že při práci nesmíme."
"Když s tebou pracuju celej den a nemůžu se tě dotknout? To by vydržel jedině mnich," pošeptal jí do ucha a pak jí na něj políbil. Charlie to strašně lechtalo, ale snažila se nesmát.
"A to já nejsem," dodal.
"To vím až moc dobře," odpověděla mu a usmála se na něj. Ale ani to nevydržela a dala mu pusu. Pak se ale vrátili k práci, protože se k nim přišel podívat Gil.
"Nic. Žádné otisky na ní nejsou," oznámila mu a pušku zase rozložila a poté vrátila zpět do kufru. Raději zmizela, protože měla obavy, že by si Gil dal dohromady, že s Gregem porušuje pravidla.
. . .
V laborce se znovu pokusila najít nějaké otisky, ale opět bez úspěchu. Puška byla čistá jako sklo a vlákna, která se na ni našla, byla většinou z kufru nebo z hadru, kterým se čistila. A ten byl ve vybavení kufříku. Charlie začínala být zoufalá.
Šest mrtvých a my nemáme jedinou stopu vedoucí k vrahovi, přemýšlela a zoufale si oddychla. Pak k ní přišel Nick a řekl, aby šla s ním.........
...........................to be continued
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | 24. července 2007 v 20:51 | Reagovat

Super. Charlie má ráda zbraně koukám:-)

2 Kačenka Kačenka | E-mail | Web | 24. července 2007 v 20:54 | Reagovat

páč já je mám ráda taky,vlastně ne,já je nemám ráda-já je MILUJU!!!!Hlavně sniperky :-)

3 Katja Katja | 24. července 2007 v 21:16 | Reagovat

Dost dobrý. Hlavně tvoje vědomosti o zbraních. To je síla.

4 tichajda tichajda | 24. července 2007 v 21:19 | Reagovat

tvoje koníčky mě trochu děsí, ale nevadí...piš dál :))

5 Kačenka Kačenka | E-mail | Web | 24. července 2007 v 21:25 | Reagovat

Katja: Děkuju, o zbraních toho vím dost, taky jsem chtěla jít do armády, abych byla, jak se řiká, u zdroje, ale bohužel mi to nevyšlo, tak to mám jako takový koníček

tichajda: každý máme nějaký. Já mám takovou všehochuť, zajímám se o zbraně, dělám taekwon-do a na druhou stranu tancuju orientální břišní tance...prostě každej je nějakej:-)

6 tichajda tichajda | 24. července 2007 v 21:46 | Reagovat

neříkám, že je to špatně. Taky mám zvláštní záliby

7 Barča Barča | 25. července 2007 v 10:51 | Reagovat

pokračování je perfektní

8 tereza tereza | E-mail | 25. července 2007 v 20:04 | Reagovat

perfektní, to je mrtvol, zajímalo by mě jestli ještě přibudou další :)

no budu si muset počkat na další část

9 Jana Jana | E-mail | 25. července 2007 v 21:07 | Reagovat

Kačenka: Já vim jak moc máš zbraně ráda. Proto mě to vůbec nepřekvapuje.

10 Cinka Cinka | Web | 19. srpna 2007 v 12:17 | Reagovat

Pecka, Charlie je číslo. Tvoje alter ego se mi líbí. Povídka super. Jo jo, kdo umí, umí.

11 tess tess | 25. srpna 2007 v 14:09 | Reagovat

fakt skvely jen tak dal a rychle pokracko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama