Pandořina skříňka - šestá část

8. července 2007 v 19:30 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Šestá část od Janiny

Gil převrátil celou svou kancelář naruby, ale pavouka nenašel. Byl na sebe naštvaný, protože to byla jeho chyba. On zapomněl zavřít víko, když si Greg přišel pro léky na bolení hlavy. Jako by neměli už dost problémů. Naštvaně vešel do odpočívárny a začal přehazovat polštáře na pohovce.
"Co to děláš?" nechápala Catherine. Grissom přestal dělat nepořádek a vzdychl.
"Máme problém..."
" mám problém." ozval se Greg, který teď seděl u stolu a chladil si čelo o studenou láhev.
"Utekla mi snovačka americká."
"Pavouk?" ujišťovala se Catherine.
"Přesně." Grissom chtěl ještě něco říct, ale Cath mu nedala možnost.
"Jedovatej?"
"Nejspíš ho znáte jako černou vdovu." oba na něj jenom zírali. Gregovi bylo moc zle na to, aby nějak zareagoval a Catherine prostě nedokázala pochopit, že Grissom ztratil jednoho z nejjedovatějších pavouků.
"Já ti na tu tvojí zoo jednou nastříkám biolit! Jak ti krucinál mohla utéct černá vdova?" vztekala se Catherine.
"Ne tak nahlas, prosím." zamumlal Greg, hlavu položenou na stole. Catherine chytila Grissoma za loket a vyvlekla ho z místnosti. Na chodbě se mu znovu zadívala do očí.
"Zapomněl jsem zavřít víko. Ale není se čeho bát. Určitě se schoval někam za skříň a jen tak nevyleze."
"Aha. A ty polštáře jsi rozhazoval, aby měl Greg co sbírat?" řekla sarkasticky a mávla rukou směrem k pohovce, na kterou si Greg zrovna lehal. Potom zavrtěla hlavou.
"Tady zůstat nemůže." řekla.
"Já vím. Ale do zítřejšího dopoledne nás odsud nepustí."
Po informacích, které jim poskytla Patty se tři kriminalisté i s Brassem vydali znovu do Dickensova klenotnictví. Když otevřeli dveře, našli uvnitř majitele. Zrovna dával do opravených výloh nové šperky.
"Chystáte se znovu otevřít?" rozhlédl se Brass po obchodě.
"Z něčeho žít musím."
"Šizení zákazníků vám nestačí?" dobíral si Brass majitele, zatímco zbytek skupinky se rozhlížel okolo.
"No dovolte! Co tady vůbec děláte? Na tohle nemáte právo!"
"Ale máme." usmál se Jim a vytáhl z kapsy saka povolení k prohlídce. "Mluvili jsme se slečnou Woodsovou. Víme, jak jste okrádal zákazníky."
Sára chvíli poslouchala, ale pak zašla do zadní části obchodu, která byla přístupná pouze pracovníkům. Byla tam skříň na osobní věci prodavačů a dvoje dveře. Jedny vedly na záchod, ale ty druhé byly zamčené. Otočila se a znovu si prohlížela chodbičku. Bylo jediné místo, kde dal schovat klíč. Natáhla se, aby dosáhla nahoru na skříň. Chvíli šátrala než našla, co hledala. Klíč skutečně pasoval do zámku a Sára otevřela dveře a rozsvítila.
"Pojďte se na něco podívat." zavolala. Místnost před ní vypadala jako stvořená pro zlatníka. Na dřevěném stole s jednou nohou podloženou složeným papírem stála brusička drahých kamenů. A vedle ní ležel pár náušnic. Z jedné byl vyndaný drahokam.
"Tohle nám vysvětlíte na stanici." řekl Brass a odvedl Todda Dickense, aby Nick, Warrick a Sára mohli pracovat.
"Ahoj Jaqui. Mohla bys nám - co nejrychleji - zjistit komu patří tyhle otisky?" prosil Warrick techničku daktyloskopie.
"Pokusim se. Tahle mašinka si dává polední pauzu." mávla rukou ke staršímu počítači a scanneru před sebou.
"Tak my jdem zatim na oběd. Užij si to tu." mrknul na ní Nick. Když odcházeli ještě slyšeli, jak Jaqui nadává a mlátí rukou do monitoru.
"Chcete dřív dvě špatný zprávy nebo jednu zajímavou?" řekl Brass a přisedl si ke stolu, kde Nick, Sára a Warrick jedli.
"Špatný." odpověděla mu Sára.
"Sanders je nemocnej." Nickovi spadnul salát z vidličky a Warrick se začal topit limonádou. Sára vyskočila ze židle.
"Musí ho pustit ven! Jestli se fakt nakazil z tý krve tak může ohrozit Gila a Catherine. Navíc potřebuje doktora. A tím nijak nepodceňuju Catherininu mateřskou péči."
"Není ještě trochu brzo na první příznaky?" zeptal se Warrick, když se přestal dusit.
"Houby první příznaky...má 39,6." uzemnil všechny Brass.
"Snad nemá tu horší verzi..." zadoufal Nick.
"Šikovnej by na to byl dost." rejpnul si Jim. "Jo a aby se nenudili, tak jim tam ještě pobíhá Grissomův pavouk."
"Hopla." zkomentoval situaci Warrick.
"A ta zajímavá zpráva?" pokusila se změnit téma Sára.
"Francová a počítač se usmířili. Otisk z dílny patří oběti."
"Co dělal Darpano ve vašem obchodě?" zeptal se Brass Todda Dickense, který seděl se svým právníkem ve výslechové místnosti.
"Můj klient ho najal na výrobu šperků. Jak jistě víte, byl to vyučený zlatník. Je nám velice líto, co se mu stalo, ale pan Dickens s tím nemá nic společného." odpověděl právník.
"Tímhle nožem byl Váš zaměstnanec zavražděn. Našli jsme ho pod jednou z výloh, když jste nahlásil loupež. Můžete nám to nějak vysvětlit?" ignoroval Warrick právníka a otočil fotografii nože tak, aby na ni bylo z druhé strany stolu lépe vidět. Dickens se nahnul ke svému zástupci a něco mu šeptal.
"Já vám povím, co se stalo." přerušil jejich poradu Brass. "Najal jste Sama, aby falšoval prodané zboží. Proč jste to udělal zatim netuším, doufám, že mi to objasníte. Pak jste ale přišel na to, že vás podvádí stejně jako vy svoje zákazníky. Pohádali jste se a vy jste ho v zápalu boje probodnul. Potřeboval jste to nějak zamaskovat a tak jste zinscenoval vykradení. Jenže mezitím se Sam s dírou v hrudníku z nějakýho záhadnýho důvodu vydal k nám."
"Pro takovéhle obvinění nemáte důkazy." rozkřikl se právník.
"Zajímavá verze. Popravdě, nejste moc daleko od pravdy." skočil mu do řeči Dickens.
"Co to děláte? Neříkejte jim nic."
"Stejně na to přijdou." zarazil protesty Dickens a znovu se otočil na Brasse. "Pracoval u mě, ale o tom, že mění kameny ve špercích jsem nejdřív nevěděl. Když jsem to zjistil, chtěl jsem ho v první chvíli vyhodit. Pak mi ale došlo, že já na tom spíš vydělávám a tak jsme se dohodli na podílu. Jednou jsem slyšel, jak telefonuje. Někdo po něm chtěl peníze a on mu sliboval, že je do dvou dnů bude mít. Třetí den na to jsem ho nachytal jak si strká kameny do tašky. Začali jsme se hádat a pak prát a já ho bodnul. Nůž ležel v šuplíku pod kasou...na obranu před zloději. V tu chvíli mě napadlo zkusit to uhrát na přepadení. A chudák Sam padoucha nachytal. Odvezl jsem všechny šperky k sobě domů. Jsou v obýváku v trezoru za obrazem od Picassa. Pak jsem zajel vyzvednout nové kameny jako každý týden. Když jsem se vrátil zavolal jsem policii. Dovnitř jsem už nešel. Byl jsem dost překvapenej, když tam žádnou mrtvolu nenašli."
"To si dovedu představit." zakřenil se Brass.
"Napij se ještě."
"Už teď mám v žaludku rybník."
"Tak z něj bude moře." Catherine nutila Grega pít od chvíle co číslo na teploměru překročilo devětatřicítku. Asi před hodinou se k horečce přidal suchý kašel. Catherine šla znovu pro teploměr do skřínky na zdi nad malinkou kuchyňskou linkou. Když se opřela dlaní o pultík, nevšimla si, že se pár centimetrů od ní mihlo cosi tmavého.
"Ani se nehni!" křiknul na ní Greg. Catherine leknutím skoro nadskočila.
"Vedle tvý ruky. Nehejbej se, chytim ho." Greg rychle vstal z pohovky a zase si sednul, když se mu zatočila hlava. "Hned jak naše loď dorazí do přístavu." dodal. Catherine rychle volnou rukou přiklopila pavouka skleničkou.
"GILE!" zavolala. Když vešel do místnosti, ukázala prstem na sklenici.
"Arnie! Vy jste ho našli. Kde byl?"
"Arnie? Ono to má jméno?" divil se Greg.
"Lidé běžně dávají zvířatům jména." odpověděl mu Grissom a k překvapení Catherine i Grega vzal pavouka do dlaně a odešel ho vrátit do terárka.
"Zvířátkům, ne pavoukům." namítnul Greg.
"Pavouci patří do zoologie, tudíž jsou to také zvířata." ozval se Gil z chodby.
"Ušák je zvíře, ne osminohá potvora, co vraždí samečky." tohle už Grissom neslyšel.
"Kdo je Ušák?" zajímala se Catherine.
"No přece králík."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tereza tereza | E-mail | 8. července 2007 v 20:44 | Reagovat

Teda pan majitel se nezdá...Jinak rozhovor na téma zda je pavouk zvíře nebo ne :D ... netrap Greg, já doufám, že má jen chřipku a ne žádný fujtajbl. Už se těším na další díl.

2 Jana Jana | E-mail | 8. července 2007 v 21:20 | Reagovat

Jsem ráda že si ti to líbí. Fakt.

3 Sara Sanders Sara Sanders | E-mail | Web | 9. července 2007 v 15:59 | Reagovat

Je to moc dobrý mě dostalo to jak Cath říkala že mu na tu jeho zoo nastříká biolit:))

4 tichajda tichajda | 9. července 2007 v 21:14 | Reagovat

u pavouka jsem se trochu sesypala pod stůl, ale jinak je to naprosto úžasný :))

5 Jateer Jateer | E-mail | Web | 11. července 2007 v 11:22 | Reagovat

Ty proste nezklames... Miluju tuhle povidku cim dal tim vic... Zachrante me nekdo od toho priblblyho vytlemu =DD Ten biolit, nebo je/neni zvire, aby mel Greg co sbirat... no týjjo :PP

6 Cinka Cinka | Web | 15. července 2007 v 13:59 | Reagovat

Chudinka Greg, ale je to bezvadná povídka. Jo jo, kdo umí, umí. :-))

7 Terrik33 Terrik33 | Web | 24. července 2007 v 20:33 | Reagovat

moc hezkýýýýý a taky si myslim že byolit byl fakt dobrej

8 Terrik33 Terrik33 | Web | 5. srpna 2007 v 21:30 | Reagovat

Prosíííím mohla by jsi mi napsat na blog až bude pokračování??? Prosím prosím smutně koukám:-] Děkuju

9 *L* *L* | 28. srpna 2007 v 13:53 | Reagovat

Super povídka, jen doufám, že to s Gregem nebude nic vážnýho kdy bude pokračování?

10 Pedro Pedro | E-mail | Web | 28. září 2011 v 5:11 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama