Pandořina skříňka - sedmá část

19. července 2007 v 12:16 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Sedmá část od Janči

"Ty máš králíka?" řekla Catherine překvapeně.
"Co je na tom tak šokujícího?"
"Typovala bych tě spíš na pejskaře."
"Jak bych mohl mít psa, když tady má den šestatřicet hodin?"
"Pravda... takže králíček..."
"Hmm. Takhle malinkej." Greg viditelně ožil.
"Nebude mít hlad?"
"Ne. Před chvílí jsem ho krmil." Catherine se zarazila a chvíli uvažovala jestli Greg nezačíná blouznit. Ten si jejího pohledu všimnul a pomalu vstal.
"Počkej přinesu ti ho ukázat." dodal a vydal se do svojí laboratoře. Tam otevřel nerezovou skřínku vedle umyvadla, vyndal schovanou klícku s malým tvorečkem a vrátil se za Catherine. Ta na černobílého ušatce nevěřícně zírala.
"Ecklie tě zabije."
"Já doufal, že se to nikdy nedoví." Greg vyndal Ušáka z klece a posadil si ho na klín. V tom se zase vrátil Grissom.
"Zrovna jsem mluvil s Alem. Gregu neměl jsi... Co to je?"
"Takhle, Grissome, vypadá zvíře." Catherine ta narážka rozesmála, ale Grissom se, jako obvykle, netvářil nijak.
"To jsem poznal. Jak se sem dostal?"
"To bys rád věděl, co?" usmál se na šéfa Greg. "Grissom má svojí havěť, já tady hopsala a co ty Cath?"
"No...Lindsey mě asi před měsícem ukecala, abych jí koupila rozkošný mourovatý koťátko. Do tejdne se z drahouška stalo ztělesnění ďábla. Rozškrábe na co přijde. Proč jsi vlastně přišel Gile?"
"Ty jsi měl chřipku, že Gregu?"
"Vlastně jsem se z ní ještě nevyléčil. Proč?"
"Protože Al si nemyslí, že by ses nakazil od oběti."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
"A už víte, jak se dostal k tomu viru?" zeptal se Grissom do telefonu svých kolegů venku. Nick mu zrovna dovyprávěl jak se jim podařilo vyřešit případ. Grissom se ani nezdál překvapený souvislostí původně dvou případů.
"Víceméně jo." vzal si slovo Warrick. "Jak už víš, Darpano byl noční hlídač v tom sajrajthausu takže dostat se do skladu a štípnout ampulku, aby mohl vydírat svýho šéfa nebyl zrovna rébus. Nevíme jak, ale doma se mu musela rozbít. Pravděpodobně se o sklo pořezal a tak se nakazil. Jenom by mě zajmalo proč se tenkrát vydal zrovna k nám."
"Udělal to, co by udělal každý. Šel tam kde předpokládal pomoc." ozval se z reproduktoru telefonu Grissomův hlas.
"No to asi zůstane záhadou. Jak se tam vůbec máte? Co pavouk?" změnil Warrick téma.
"To mi ani nepřipomínej." povzdechl si Grissom. "Už se našel. Asi dva centimetry od Catherine. Greg má oči jako ostříž."
"Jak mu je?" zeptala se Sára.
"Pořád stejně." Gil chvíli uvažoval, jestli jim má říct o jejich novém ušatém spolubydlícím, ale došlo mu, že za normálních okolností by to nevěděl ani on s Catherine. Nakonec se rozhodl pro jinou informaci. "A nemyslím si, že se to zhorší." Ti čtyři kolem telefonu se po sobě podívali. Nebyli si tím tak jistí jako Grissom.
Catherine zírala na číslo, ke kterému dosáhla rtuť teploměru. Vidí dobře? Ani nevnímala Gregovo naštvané mumlání.
"Prej chřipku. Já se klepu jáká je mi zima, nemůžu dejchat, je mi blbě jako snad ještě nikdy a podle něj mám chřipku! Já mám chřipku dvakrát do roka, tohle neni chřipka. Co myslíš?" Catherine ho pořád neposlouchala.
"Haló! Země volá Catherine!"
"Co?" zvedla oči od teploměru.
"Řikám, že Grissom je s tou chřipkou vedle."
Catherine se znovu koukla na skleněnou věc, kterou držela v ruce. Čtyřicet a kousek.
"Co ty víš, třeba má pravdu."
"I ty, Brute?" zívnul Greg. Najednou se cítil ospalý. Catherine už neodpověděla. V duchu musela souhlasit s Gregem. Už jenom šestnáct hodin a budou moct ven.
Bylo už dost pozdě, když si Sára přečetla zprávu od Catherine. Tak a už toho mám dost! řekla si a odjela do nemocnice. Zrovna čekala až se primář infekčního oddělení vrátí z poslední večerní vizity v jeho kanceláři. Zrovna si prohlížela diplom z Princetonu, když se otevřely dveře.
"Slečna Sidleová?" ozvalo se za ní.
"Ano."
"Doktor Krieger, těší mě. Prosím, posaďte se." potřásl jí starší muž rukou a mávl ke koženému křeslu před svým stolem. Sára nabídku přijala.
"Situaci Vašich kolegů znám. Zítra v jednu hodinu odpoledne karanténa končí."
"Jenže náš chemik dostal horečku a..." lékař Sáru přerušil.
"O tom už jsem byl také vyrozuměn. Momentálně nemůžeme nic dělat. Stále není potvrzeno, že se skutečně nakazil legionellou."
Sáru napadlo, že tohle je dnes už podruhé, co tohle slyší. Nadechla se a pokračovala.
"Ale jestli ano, tak mu spaní na gauči zrovna neprospěje. Mimoto může ohrozit své dva 'spoluvězně', kteří jsou zatím, bohudík, v pořádku." Sára začínala zvyšovat hlas. Štvala jí primářova neochota.
"My je tam nevězníme, slečno, zít..."
"Tak proč ho neodvezete k vám na oddělení!" skočila mu do řeči. Vstala z křesla a začala rozčíleně přecházel po místnosti.
"Uklidněte se, prosím. Já chápu Vaše obavy, ale věřte mi, jsou zbytečné. I kdyby se nákaza potvrdila, jsme připraveni okamžitě zahájit léčbu."
"Na dálku mu nepomůžete." řekla Sára jedovatě. Doktor vzdychl. Tahle dáma to nemínila jen tak vzdát.
"Tohle nezáleží jenom na mě. Hlavní slovo má hygienická stanice. A ti neudělají nic dokud neuplyne doba, kterou učili. Nebo minimálně pokud horečka nepřekročí čtyřicet stupňů. Potom by..."
"Překročila." přerušila ho Sára. Lékař se zarazil.
"Kdy?"
"Před dvěma hodinami."
Primář se na chvíli zamyslel.
"Můžu se pokusit karanténu zkrátit." řekl nakonec a sáhl po telefonu.
"Jak moc?"
"Dnes je ven rozhodně nedostanete. A připravte se na to, že pokud je Váš kolega skutečně nemocný, tak ti dva další tam ještě chvíli zůstanou. Aspoň dokud nebudeme mít výsledky jejich krevních testů." upozornil Sáru doktor, zatímco vytáčel číslo na hygienickou stanici. Náhlé jednání jí trochu zaskočilo. Vzpomněla na to, že léčba se musí zahájit do čtyř dnů. Ne, na to příznaky neukazují. Zatím. řekla si a zatřepala hlavou, aby zaplašila myšlenky. Znovu se pokusila soustředit se na to, co říká doktor Krieger, i když pořád nemluvil k ní, ale do telefonu.
"Nechci je pustit běhat z kasina do kasina, chci jenom jednoho odvézt sanitkou na uzavřené infekční oddělení." vyštěkl doktor do sluchátka. Sára zauvažovala, proč se najednou tak snaží, když ještě před chvílí bylo podle něj všechno v pořádku.
"Díky moc." řekl doktor a zavěsil. Podíval se na Sáru. "Vyhrála jste. Karanténa končí zítra ráno. Ale jenom pro toho chemika."
"Gregu. Gregu, vstávej!" Catherine se snažila Grega vzbudit už víc pět minut a pořád se jí to nedařilo. Rezignovaně si sedla na zem vedle pohovky. V místnosti byl i Grissom.
"Vidiš. A tohle dělám už bůhví jak dlouho. Hej, spící krasavice, probuď se! Jedeš do nemocnice!" ještě jednou s Gregem zatřásla. Zase bez úspěchu. Grissom si kleknul vedle Catherine a chvíli na Grega koukal.
"Catherine?"
"Co?"
"On nespí."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sara Sanders Sara Sanders | E-mail | Web | 19. července 2007 v 15:40 | Reagovat

Ježíš chudáček Gregoušek snad bude ok:-*Zlatíčko moje:-*

2 tereza tereza | E-mail | 19. července 2007 v 15:55 | Reagovat

Co je s Gregem???? Bože, teda Jani...že bude v pořádku!!

3 Cinka Cinka | Web | 19. července 2007 v 16:15 | Reagovat

Teda Jani, ty mu taky dobře dáváš. Chudák malej. :-))

4 Jana Jana | E-mail | 19. července 2007 v 20:53 | Reagovat

Přece neprozradim konec.

Cinka: Já mu sice dávám zabrat, ale pořád ještě nejsem tak krutá jako ty. Ale jen tak dál.

5 Katja Katja | 20. července 2007 v 12:30 | Reagovat

To ne! Greg nesmí umřít!!!!!!!!!!!!!!!!!

6 henna henna | E-mail | 20. července 2007 v 20:01 | Reagovat

Co se stane s Gregem??Prosím potřebuju to vědět!

7 henna henna | E-mail | 20. července 2007 v 20:07 | Reagovat

Mohla bych se zeptat kde získáváš informace o dalších dílech???

8 henna henna | E-mail | 20. července 2007 v 20:08 | Reagovat

Dej sem ještě nějakej obsah nějakého dílu pleas!!!

9 henna henna | E-mail | 20. července 2007 v 20:08 | Reagovat

Jo a ještě je to super blog!!

10 Jana Jana | E-mail | 20. července 2007 v 20:52 | Reagovat

Můžu vás ujistit, že Greg neumře. To bych mu nikdy nikdy neudělala. Ale víc už fakt neřeknu. Protože ani víc nevim. Ještě o víkendu a příští tejden až do neděle mám nehoráznou pracovní dobu, ale nápady mám takže pak se budu snažit zas něco sesmolit.

11 henna henna | E-mail | 20. července 2007 v 21:29 | Reagovat

To je tvoje práce??? tenhle díl??a vaše práce o csi taky???

12 Jana Jana | E-mail | 21. července 2007 v 20:21 | Reagovat

henna: nevim co přesně máš na mysli.

13 kattyp kattyp | 25. srpna 2007 v 18:40 | Reagovat

hej. tak to je nejlepší povídka jakou sem kdy četla. fakt bomba. už aby bylo pokračování. štěstí že Gregoušek neumře. to bych asi nepřežila. fakt dost,dost,dost dobrý. máš můj obdiv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama