Zlý sen - čtvrtá část

24. června 2007 v 12:02 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Tak Cinka slíbila o rychlé dodání další části.....a dnes jí máte zde:-)

"Obě děvčata jsou mezi pohřešovanými. Jejich zmizení bylo nahlášeno ve stejnou dobu, před dvěma dny." Oznámila Sára.
Jaqui mezitím odešla.
"Jak se jmenují?" zeptala se Cath.
"Stacy Jenkinsová a Emma Dobbsová. Podle všeho byly nejlepší kamarádky a rodiče každé z nich si mysleli, že jejich dcera je u kamarádky. Takže nahlásili jejich zmizení déle. Stacy bylo 14 a Emmě 15."
"No, bohužel nás čeká nepěkná povinnost; oznámit rodičům, že jejich dcery jsou po smrti."
"Jak to chceš udělat? Každá si vezme jedny rodiče nebo je vezmeme postupně?" zeptala se Sára.
"Každá si vezme jedny rodiče, ať je to rychleji." Odpověděla Cate.
"Tak dobře. Beru si Jenkinsovi. Tady máš adresu na Dobbsovi." Řekla Sára a podala kolegyni papír s adresou.
"Až se vrátíme, posvítíme si na toho Itala. Zatím řeknu Jimovi, aby ho našel." Řekla Cate.
"Jo, to je dobrej nápad." Zareagovala Sára.
S tím vyšly obě ženy z místnosti. Jen co vylezly na chodbu, uviděly, jak se k nim blíží Gil.
"Gregu? Něco pro tebe mám." Oslovil svého kolegu v laboratoři Nick.
"Další práce? Dneska jste se domluvili, že mě pohřbíte prací, co?" zeptal se s úšklebkem Greg.
"To ne, ale jsi rychlej a šikovnej." Řekl Nick.
"Jdi do háje."
Nick se usmál a řekl:
"Mám tady jeden vlas i s kořínkem. Zjistíš mi majitele?"
"No jasně, já jsem věštec, co? Co kdyby ses toho vlasu zeptal sám?" zeptal se ironicky Greg.
"Nech toho. Zkusím říct Gilovi, aby tě vytáhl do terénu."
"Dobrá, dostal jsi mě. Za chvíli ti přinesu výsledky." Řekl Greg.
"Díky." Odpověděl Nick a zmizel ve dveřích.
Mezitím se Gil vyptával, jak jsou na tom s případem Cate a Sára. Objasnily mu, na co přišly a vysvětlily mu, že jedou vyslechnout rodiče těch děvčat. A taky, že požádají Jima, aby nechal předvést k výslechu Antonia Foscarelliho. Gil jim popřál hodně štěstí a požádal Catherine, aby mu vše neobvyklé řekla. Pak se rozloučili. Sára a Cate si šly pro auta a rozjely se za rodiči. Gil se vrátil pro Warricka a pak spolu vyrazili za kamarádkou Julie Mendesové.
···
Cate zabočila do vilové čtvrti a ve zpětném zrcátku si všimla, že Sára, která jela celou dobu za ní, ještě pokračuje po hlavní. Zřejmě Jenkinsovi bydlí o kus dál. Pomyslela si Cath. Po chvilce pomalé jízdy zastavila a vystoupila. Našla správný dům a zazvonila. Za chviličku si povšimla pohybu záclony v okně vedle hlavního vchodu a pak se dveře otevřely. Vykoukla z nich asi čtyřicetiletá žena.
"Co si přejete?" zeptala se žena.
"Dobrý den. Jsem Catherine Willowsová. Lasvegaská kriminálka." Představila se Cath.
"Pane Bože! Máte nějaké zprávy o dceři?" vykřikla žena.
"Ano. Mohu s vámi mluvit?" řekla Cate.
V tu chvíli se vedle ženy objevil muž, pravděpodobně manžel.
"Pojďte prosím dál." Vyzval Cate.
Catherine tedy vstoupila a manželé ji odvedli do obývacího pokoje. Ti dva si sedli na gauč vedle sebe, muž objal svoji ženu a chytil ji za ruku. Cath si sedla do křesla naproti nim. Nevěděla, jak začít.
"Pane a paní Dobbsovi, Vaše dcera byla zabita." Vyřkla konečně Cate to, na co manželé Dobbsovi nechtěli ani pomyslet. "Je mi to moc líto."
"Jak…jak, co se naší holčičce stalo?" zeptala se paní Dobbsová, po tvářích jí tekly proudem slzy.
"Byla uškrcena." Řekla Cath.
"Které zvíře!" vykřikl pan Dobbs. Jeho žena mu stiskla ruku, aby se uklidnil.
"To teprve vyšetřujeme. Děláme vše pro to, abychom vraha chytli co nejdříve."
"Nechte ho pak se mnou pět minut o samotě." Řekl pan Dobbs.
"Prosím Vás, mohli bychom ji vidět? Víte, naposledy, rozloučit se s ní. Ani jsem jí neřekla, jak ji miluji." Řekla třaslavým hlasem paní Dobbsová.
"Ovšem, zařídím to." Odpověděla Cath.
Manželé Dobbsovi se zvedli a spolu s Cate odešli ke služebnímu tahoe. Nastoupili a vydali se na služebnu.
Mezitím dorazila Sára k domku Jenkinsových. Zazvonila a vzápětí jí otevřela asi 37 letá žena. Jen co se Sára představila, vytryskly ženě slzy. Byla si vědoma toho, že kriminalistka nenese dobrou zprávu. Odvedla ji do kuchyně.
"Co je se Stacy?" zeptala se žena.
"Paní Jenkinsová, bohužel Vám musím říct, že Vaše dcera byla zabita." Řekla Sára. "Je mi to moc líto.
"Moje Stacy, že je mrtvá? To…to není pravda. Prosím, řekněte, že to není pravda." Podívala se paní Jenkinsová Sáře do očí. V nich ale uviděla, že Sára mluví pravdu.
"Jak zemřela?" zeptala se.
"Byla uškrcena." Odpověděla Sára.
"Ach Bože." Zašeptala paní Jenkinsová. "Chtěla bych jí vidět. Je to možné?" zeptala se vzápětí.
"Zařídím to." Přikývla Sára.
Obě ženy tedy vstaly a zamířily k autu, které je odveze na ústředí.
···
V té době ujíždělo služební černé tahoe na západ od ustředí kriminálky. Za volantem seděl Gil Grissom a na místě spolujezdce byl Warrick Brown. Mířili za Evou Mansonovou. Byla to kamarádka jejich oběti a taky zřejmě poslední člověk, který viděl Julii Mendesovou živou. Muži v autě mezi sebou moc nemluvili. Nebylo o čem, rozuměli si i beze slov. Po chvíli ale Warrick mlčení porušil:
"Myslíš, že se něco dozvíme? Něco, co nám pomůže?"
"To netuším, ale proto za ní jedeme, ne?"
"Jo, já jen doufám, že něco bude vědět. Zatím toho moc nemáme."
"Chce to trpělivost." Odvětil Gil.
Poté opět nastalo ticho, přerušované jen tlumeným předením motoru. Oba muži se ponořili do vlastních myšlenek.
Po čase dorazili k řadě dvojdomků. Gil přibrzdil a vyhledal číslo domu, kde měla bydlet Eva Mansonová. Pak před tím domem zaparkoval a i s Warrickem vystoupil. Zamířili ke dveřím, když v tom za sebou uslyšeli:
"Dobrý den. Hledáte někoho?"
Oba muži se naráz otočili. Uviděli asi třicetiletou vysokou černovlásku.
"Dobrý den. Hledáme paní Mansonovou." Řekl Gil.
"Tak jste jí našli. To jsem já." Řekla žena. "Kdo jste?" zeptala se vzápětí.
"Gil Grissom a Warrick Brown, kriminálka Las Vegas." Představil sebe i kolegu Gil.
"Kriminálka? Co se stalo?" řekla paní Mansonová a pokynula kriminalistům, aby jí následovali do domu.
"Paní Mansonová, znáte Julii Mendesovou?" zeptal se Warrick.
"Ano. Co se Julii stalo?" zeptala se se znepokojením v hlase.
"Bohužel Vám musíme říct, že byla zavražděna." Řekl Gil.
"Ach, ježiši! Kdo to udělal?" vykřikla žena.
"To se snažíme zjistit." Odpověděl Warrick.
"A Vy byste nám v tom mohla pomoci." Řekl Gil.
"Já? A jak?" zeptala se paní Mansonová.
"Poslední tři dny měla být s Vámi." Řekl Warrick.
"Ale…" žena zčervenala. "Ona tady nebyla. Byla u svého přítele, chcete-li, u milence."
TO BE CONTINUED…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sara Sanders Sara Sanders | E-mail | Web | 24. června 2007 v 20:34 | Reagovat

Moooc pěkná povídka :)

2 Jana Jana | E-mail | 24. června 2007 v 20:42 | Reagovat

Že jo...taky se mi moc líbí.

3 Barča Barča | 28. června 2007 v 11:07 | Reagovat

Máš prostě talent!!!

4 Cinka Cinka | Web | 28. června 2007 v 11:37 | Reagovat

Děkuju, moc děkuju. Díky vám mě to psaní baví. Jsem moc ráda, že se vám to líbí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama