Výbuch - první část

28. června 2007 v 17:10 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
A mezi námi se našla další odvážná dušička - jmenuje se Tereza

Las Vegas už dlouhý týden zužovalo nesnesitelné horko. Tým kriminalistů, ač se tomu nechce věřit, neměl co na práci a tak se Grissom se svými lidmi věnoval papírování a posedávání v kanceláři, ve které bylo kvůli rozbité klimatizaci minimálně 50 stupňů.
"Kdy konečně přijde ten opravář?" rozčiloval se Nick a otřel si pot z čela.
"Prý zítra ráno." odpověděla mu Sara a nasměrovala na sebe větrák stojící v rohu místnosti.
"Ty soukromnice, koukej ho vrátit na původní místo." vyjel po kolegyni Greg, sedící na židli vedle Nicka.
Najednou se v místnosti objevil Jim Brass a oznámil kriminalistům, že na ně čeká případ.
"Díky bohu, konečně se dostaneme z týhle sauny ven."
"Gregu, venku je čtyřicet ve stínu, myslím, že tady je příjemněji." řekl Griss a odešel si pro věci.
Během několika minut dorazil speciální tým na místo činu. Bohužel pro Grega se nacházelo uprostřed pouště. Tělo mrtvé ženy bylo již ve značném stádiu rozkladu, zapříčiněným nejen vysokými teplotami ale také díky hmyzu.
"Tak co tu máte?" zeptal se Grissom koronera.
"Žena, něco okolo pětatřiceti, několik bodných ran, smrt nastala asi před šesti možná sedmi dny…"
"Takže příčinou smrti byly bodné rány?" přerušil doktora Greg.
"Když se podíváte, tak kolem mrtvoly není moc krve, takže buď nezemřela tady nebo jí rány byly zasazeny až po smrti. Ale přesně vám to řeknu až po pitvě."
"Díky." odpověděl Griss a šel se porozhlédnout po okolí.
Sara s Gregem fotili tělo a jeho nejbližší okolí, když na ně zavolal Griss, aby k němu přišli.
"Našel jsi něco?" zeptal se Greg.
"Jsou tu stopy pneumatik." oznámil mu Gil.
"Udělám odlitky."
"Dobře Gregu, Saro ty…"
"Dofotím to tu a seberu všechny důkazy, co najdu." usmála se brunetka.
Na Gilově tváři se objevil malý úsměv, kterého si však Greg ani Sara nevšimli.
Zhruba po hodině a půl shromažďování a focení důkazů se tým kriminalistů sbalil a odjel ve služební tahoe do laboratoře, aby jeho členové co nejrychleji nechali analyzovat DNA a Grissom si mohl prohlédnout červy sebrané z mrtvoly.
Warrick s Catherine byl mezitím povolán k mrtvole mladého muže v centru města, hned za budovou kasina Game.
"Už víme něco o oběti?" zeptala se Willowsová policisty, hlídajícího u pásky ohraničující místo činu.
"Muž, běloch víc nevíme, doklady u sebe neměl."
"Co se mu stalo?" zeptal se Warrick.
"Někdo ho pěkně zřídil, myslím, že to byla železná tyč, ale víc vám řeknu až po pitvě." odpověděl na jeho otázku patolog.
Kriminalisté přešli k mrtvole a pořídili několik snímků. Poté se rozdělili - Warrick vyfotil okolí a zkontroloval obsah velkého kontejneru vzdáleného pět stop od zavražděného. Catherine se věnovala mrtvému a vyfotila čumily za páskou.
"Máš něco?" zeptal se Brown své kolegyně.
"Nic…moment, něco tu je." Cate se sehnula k mrtvému a ze šatů pomocí pinzety sebrala vlas. "Podívej, co tu máme." řekla s úsměvem.
Warrick se podíval na Catherine a v ruce držel železnou tyč se stopami krve. "Nejspíš vražedná zbraň." řekl a zabalil tyč do igelitového sáčku. Poté se oba kriminalisté věnovali hledání dalších stop a důkazů.
Sara s Gregem se věnovali svým zajištěným stopám - Sanders porovnával odlitek z místa nálezu s otisky pneumatik v databázi, Sidleová odnesla vzorky k ověření DNA. Když se oba sešli v laboratoři přišel za nimi Brass. "Už víme, kdo je naše mrtvá, Serena Brayenová, žila sama v domě na předměstí, tady je adresa." oznámil jim detektiv a podal Saře papír s adresou.
"Hned tam zajedeme a prohledáme dům, třeba něco najdeme. Grissom jede s námi?" zeptala se brunetka.
"Gil jede se mnou za jejími rodiči."
"Dobře, Gregu tak pojedeme sami."
"Na místě už je policejní hlídka."
"Fajn, tak mi vyrazíme."
Dvojice kriminalistů nasedla do černé tahoe a vydala se na adresu napsanou na papíře, který jim dal Jim.
Během půl hodiny byli na místě, Sara zastavila za zaparkovaným policejním vozem, vyndala terénní kufřík a společně s Gregem se vydala ke dveřím.
"Vzadu je nějaká kůlna." podotkl Greg.
"Tak se tam běž podívat, já omrknu dům."
Kriminalista se odpojil od své kolegyně a zašel za dům. Sara vešla do domu a zavřela za sebou dveře. Její nos zavětřil podivný zápach, ale kriminalistka postupovala dál domem směrem ke kuchyni. Jakmile vstoupila do obývacího pokoje, rozpoznala zápach unikajícího plynu a spatřila policistu, který se chystal rozsvítit v kuchyni.
"Ne!" vykřikla bruneta, ale bylo pozdě u žárovky přeskočily jiskry a domem se ozval ohlušující výbuch.
Greg zrovna lezl po čtyřech, když uslyšel hroznou ránu, zvedl se a zakřičel: "Saro!" tlaková vlna ho odhodila na skříň plnou zahradního náčiní. Při nárazu na dřevěné dveře se udeřil do hlavy a v bezvědomí zůstal ležet pod hromadou popadaných věcí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cinka Cinka | Web | 28. června 2007 v 17:35 | Reagovat

Ježkovo oko!! Chudák Greg a Sara! Že budou v pořádku? Teda, takhle jim ublížit. Už aby tu bylo pokračování. Ale je to mocinky pěkný. :-))

2 Sara Sanders Sara Sanders | E-mail | Web | 28. června 2007 v 18:16 | Reagovat

AAAAAAAAA Snad Sara neumře to by mě zabilo:(a co chudák Gregoušek:(:(.Ale je to pěkná´ý a napínavý ale snad to přežijou:):(:_(

3 Barča Barča | 28. června 2007 v 20:08 | Reagovat

No Terez,myslím že si můžeme podat ruku.Já je taky napínala,(a Saru jsem nechala fakt umřít,ale po 5 minutách klinické smrti se zase probrala:)

4 Sara Sanders Sara Sanders | E-mail | Web | 29. června 2007 v 9:30 | Reagovat

Barča:No to jsi mi teda dala zabrat já už viděla všechny svatý:)

5 adélka adélka | 29. června 2007 v 10:24 | Reagovat

moc hezka povidka ale at jsou v poradku.

6 lucy lucy | Web | 29. června 2007 v 16:34 | Reagovat

zajímavý začátek

7 tereza tereza | E-mail | 29. června 2007 v 17:39 | Reagovat

Barča: Myslím, že můžeme :)

Jinak jsem moc ráda, že se začátek líbí...další kousek se pokusím sepsat co nejdřív...

8 tichajda tichajda | 29. června 2007 v 18:26 | Reagovat

v jedný povídce, co mám v počítači postřelej Grega několik milimetrů od páteře, má třiačtyřicet horečku a tři minuty je oficiálně mrtvý. Nakonec se sice probere, ale musí ho uvést do umělého komatu...

9 Cinka Cinka | Web | 29. června 2007 v 19:58 | Reagovat

Tichajda: To snad nemyslíš vážně?? Ty chceš, abych v tom komatu skončila taky, co?? :-) Teda, že se nestydíš, takhle mu ubližovat. Chudák malej. :-)

10 tichajda tichajda | 29. června 2007 v 20:24 | Reagovat

no vážně, mám to ve složce "Nedopsané" a vždycky se bavím, když čtu konec

11 Jana Jana | E-mail | 29. června 2007 v 20:36 | Reagovat

Tichajda: Dopsaný nedopsaný pošli prosím tu si chci přečíst. ¨

Tereza: Tady má někdo "zachraňovací komplex" co? :-) Jinak jen tak dál super příběh.

12 Cinka Cinka | Web | 29. června 2007 v 21:07 | Reagovat

Jo, tichajdo, tak bych prosila jeden exemplář. Ráda bych si to přečetla.

13 tereza tereza | E-mail | 29. června 2007 v 22:25 | Reagovat

tichajda: mohla bych taky poprosit o jeden exemplář? Ráda bych si to taky přečetla.

14 tichajda tichajda | 29. června 2007 v 23:39 | Reagovat

ale je to otřesný.Pokusím se to dopsat a někdy příští týden to buď pošlu Kačence, nebo na maily, ok?

15 Katja Katja | 30. června 2007 v 13:35 | Reagovat

Tichajda: Prosím, prosím, pošli to tady, chci si to přečíst.

Tereza: Moc pěkná povídka, jen doufám, že nenecháš nikoho umřít. Tak rychle piš, ať se dozvíme konec.

16 Jana Jana | E-mail | 30. června 2007 v 16:15 | Reagovat

Taky u sebe pozorujete tu zvrácenou touhu se o hlavní hrdiny bát?

17 Barča Barča | 30. června 2007 v 16:41 | Reagovat

No jasně,to snad každý.

18 Cinka Cinka | Web | 30. června 2007 v 18:11 | Reagovat

Jani, nejlepší je, když si to ještě sama píšeš v povídce. ;-)

19 tichajda tichajda | 30. června 2007 v 19:13 | Reagovat

a úplně nej je, když ani pořádně nevíš, jak to dopadne. Já u svých povídek až podezřele často zjišťuju, že si hrdinové dělají co chtějí a mě okázale ignorují. :)

20 Jana Jana | E-mail | 30. června 2007 v 19:36 | Reagovat

mě se stává že prsty píšou písmenka ale já vidim film.

21 Kačenka Kačenka | E-mail | Web | 30. června 2007 v 21:05 | Reagovat

jo,to je ale to nejlepší, co se ti může stát, když píšeš, protože pak je to jaksi jednodušší:-) Teda aspoň v mém případě. To samé je u čtení.Já jakmile před sebou nevidím vizuální obraz toho, co čtu (prostě film místo knihy), tak nemá cenu se do nějaký knížky pouštět, protože pak z toho nic nemám.

22 Jana Jana | E-mail | 30. června 2007 v 21:49 | Reagovat

Jo to taky znám. A úplně nejradši mám takový ty příběhy (knížky, filmy, povídky...) který jsou jak droga - prostě musíš vědět jak to pokračuje.

23 Adriana Adriana | 30. června 2007 v 23:19 | Reagovat

Tereza: Skvělá povídka. Chtělo by to, co nejdříve pokračování.

24 Cinka Cinka | Web | 1. července 2007 v 11:53 | Reagovat

Tichajda: To znám, mě taky ignorují a dělají si, co chtějí. :-))

Kačenka: Umět psát se zavřenýma očima, tak píšu. Protože za víčky vidím film svého příběhu. :-)) A když čtu nějakou knížku, vtáhne mě to do děje a jsem její součástí. :-)

25 Barča Barča | 1. července 2007 v 13:01 | Reagovat

Mě už se o mém "Týdnu hrůzy" i zdálo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama