Jack Rozparovač - třetí část

14. dubna 2007 v 16:21 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Třetí část od I.R.E.T.H.

Gil nasupeně vrazil do své kanceláře a naštvaně za sebou zabouchl dveře. Aby zaměstnal své ruce začal se prohrabovat ve složkách. V obličeji byl celý rudý vzteky a měl pocit, že mu každou chvíli z hrudě vyskočí srdce. Byl neskutečně rozčílený po návštěvě mladé prostitutky Marrisy. Jeho srdce bušilo čím dál tím rychleji, tenhle pocit dosud neznal, něco se s ním dělo. Podivně se mu začala točit hlava a tep měl nepravidelný. Na prsou pocítil velmi nepříjemný tlak a v hlouby duše začal pociťovat lehkou paniku. Seděl ve svém koženém křesle, jednou rukou si podpíral hlavu a druhou si podvědomě přitiskl na srdce, jako by ho chtěl vlastnoručně donutit k poslušnosti. Do místnosti vešla Sára, jakmile zahlédla teď už jeho bledou tvář, vyděsila se k smrti. Rychlým krokem zamířila k jeho židli.
"Gile co je? Je ti špatně? Mám ti přinést vodu? Mám zavolat záchranku? No tak, Gile prosím mluv se mnou!" Vyjekla vyděšeně Sára.
"Opovaž se volat mi záchranku." řekl Gil a snažil se alespoň pousmát.
"Gile ,vypadáš ale špatně."
"To teda děkuju, jsi první která mi to říká."
"Tak jsem to nemyslela, víš co já …já …přinesu ti aspoň trochu vody." Zakoktala se Sára a odběhla k malé ledničce opodál. Během chvíle už stála zase u Gila s lahví vychlazené minerálky v ruce. Gil ji odměnil velmi vděčným pohledem a pomalu se napil. Jeho srdce se začalo konečně zpomalovat a ten nesnesitelný tlak konečně povolil. Oba dva mlčky seděli naproti sobě a po dlouhých minutách Sára prolomila to tísnivé ticho.
"Gile, stalo se ti to už někdy?"
"Dnes poprvé a jestli se chceš zeptat kdy půjdu k lékaři, tak hned zítra. Nejsem přeci sebevrah."
"Dobře, ale asi by jsi měl jít domů a odpočinout si, práce počká." Začala ho přesvědčovat Sára, ale marně.
"Sáro proč jsi vůbec přišla ?"
"Že by osud ?" Gil se na ni jen netrpělivě podívá.
"No našla se další prostitutka. Ale tebe to trápit nemusí, protože jsi dospělý a velmi zodpovědný muž, který, jak jsi sám řekl, není sebevrah. Takže hezky zůstaneš v kanceláři a budeš odpočívat nad velkou kopou papír….....Gile, já ještě nedomluvila, kam jdeš?" Zarazila se Sára. Gil už stál pohotově u dveří a netrpělivě přešlapoval. Sára se na něj jen nechápavě podívala.
"Co děláš s těmi dveřmi?"
"Držím je, abychom mohli oba dva projít a pak rychle jet na místo činu. Víš ono se zavřenými dveřmi dá jen stěží projít, není to jako v tom filmu "Duch" s Demi Moore"
"Ty jsi mě asi moc neposlouchal, viď? Tak abych to zopakovala: Ale tebe to trápit nemusí, proto…Gi-Gile kam jdeš? No tak!"
Grissomovi už opravdu došla trpělivost a vyrazil své práci vstříc. Rychlým krokem zamířil po chodbě doprava k těžkým skleněným dveřím, když v tom se za jeho zády ozvalo: "Jsi tvrdohlavý osel!".Ve dveřích stála nakvašená Sára a dívala se na něj vyčítavým pohledem. Grissom se na ni se vší vážností podíval a zklamaným hlasem řekl.
"A sakra teď už všichni znají mé tajemství. Jo přiznávám se! Jsem tvrdohlavý osel! A je to venku, uf !Jen doufám, že mi kvůli tomu nestrhnou prémie." Řekl s hranými obavami v hlase. Všem okolo to přišlo náramně vtipné, jen Sára se pořád tvářila jako kakabus. Nezbývalo ji nic jiného, než následovat svého nadřízeného na místo činu.
Mezitím :
Catherine a Warrick seděli nad kusy rozřezaného oblečení Isabeli Burnettové a snažili se ze všech sil najít alespoň nějaký důkaz. Unavená Catherine se chtěla na židli aspoň trochu protáhnout, když však zvedal ruce k protažení, nechtěně shodila malý huňatý štětec. Cath jen smutně zaúpěla. Neochotně se chtěla sehnout, ale Warrick ji zarazil, chápavě se na ni podíval a jako gentleman se pro štětec natáhl. Pevně jej uchytil a začal se zvedat, když najednou se ozvala rána a hlasité: "Auvajs!Do háje dubového!".
Warrick se bleskurychle posadil a začal si masírovat bolavou hlavu, do které se před chvílí uhodil. Warrick si opatrně prohmatával bolavou hlavu a Cath prskala smíchy.
"Ha !Móc vtipný, jsem rád, že se paninka baví," naštvaně se podíval na Cath a opět se sehnul pro upuštěný štětec, když se zvedal, pozorně se zadíval na zelené knoflíky u Isabeliny košile.
"Co to je ?"
"Co? Stalo se ti něco? Protože jestli sis uhnal otřes mozku , tak já nad tim sama dřepět nebudu." Řekla smíchy rudá Cath.
"Podívej ,máme konečně stopu. Hnědý vlas, a jestli se nemýlím, Isabela a její manžel Gary jsou blonďáci."
"Warricku, si nejlepší. Bože konečně, za tohle ti uvařím tu nejlepší večeři na světě ." vychrlila nadšeně Cath a aniž by o tom přemýšlela dala mu pusu na tvář.V mžiku si to uvědomila a opět zrudla, až ke kořínkům vlasů.
"Promiň, já tohle mi nějak nedošlo …já nepřemýšlela jsem, protože..protože jsem děsně šťastná, že něco máme a když něco máme tak jsme tomu vrahovy konečně na stopě a..a ..a ..bože já sem idiot …"zakroutila hlavou Cath a pak se zadívala na Warricka. Očekávala, že na ni začne řvát, nebo se začne smát nebo ještě líp, že ji políbí. Místo toho všeho se na ni spokojeně díval a šibalsky se uculoval.
"Warricku já.."
"Takže jsi se zmiňovala o večeři že?"
"Ano,ale.."zarazila se Cath
"Víš co kdybych na tu večeři pozval já tebe?Samozřejmě pochopím,když odmítneš.Mohlo by ti to být nepříjemné třeba kvůli Lindsey nebo kvůli tomu ,že spolu pracujeme.Já tím chci jenom říct…"Catherine mu z ničeho nic skočila do řeči.
"..Ano!"
"Promiň?Takže platí?"Zeptal se trochu překvapeně Warrick .
"Ano,co takhle v sobotu v sedm?"
"Fajn stavím se pro tebe.Podnik vyberu taky já,co ty na to?"Catherine jen radostně přikývla a nakonec řekla Warrickovi,že vlas odnese do laborky.Když vešla do Gregova království, zelo prázdnotou. Catherin esi v duchu uvědomila, že Greg už dávno není ten praštěný laborant, ale budoucí kriminalista. Z jejího rozjímání ji vyrušilo zaťukání na skleněné dveře.
Trochu vyděšeně se otočila a zírala na drobnou asi 155 cm vysokou ženu. Měla lokny černé jako uhel a obličej měla srdcovitého tvaru, snad trochu dětský bez jediné vrásky. Nos měla špičatý a ve tvaru pršáku, měla rudé rty na kterých se v tu ránu objevil velmi milý úsměv. Na sobě měla potrhané džíny, bílé tílko a přes něj rozepnutou džínovou košili.Na svém drobné zápěstí nosila široký kožený náramek.Ve svých drobných ,ale velmi pěkných rukách svírala stoh papírů. Najednou se ozval její křišťálový hlas .
"Dobrý den. Já jsem Melinda Hamiltonová. Posílají mne sem místo Sanderse." Oznámila jí a při tom podala ruku.
"Dobrý den, já jsem Catherine Willowsová. Že o tom vůbec nic nevím, páni."
"Jo bylo to dost narychlo, vlastně hledám Gila Grissoma. Mám tu pro něj nějaké papíry."
"Víte je zrovna u svého případu, položte mu to na stůl, slečno Hamiltonová"
"Pro přátele a kolegy Melly nebo Lin."
"Skvělý mám na výběr, vlastně když už jste tady, nepodívala by jste se na tenhle vlas, Melly?"
"Jasně ,tak vstříc novým dobrodružstvím,"
Když Cath vyšla z laborky ,mozek ji pracoval na plné obrátky. Neustále přemýšlela nad Melly. Říkala s,i že je milá a moc hezká, vypadá i vcelku schopně. Kolik ji asi tak může být? 29 nebo nanejvýš 32 let. Hm….
Mezitím v druhém týmu :
Grissom se svým týmem už ohledávali místo činu, všechno bylo stejné ,tentokrát našli kus bílé látky od krve. Opět mrtvé prostitutky, dvojčata. Jim spustil svou obvyklou větu.
"Tak máme tu dvě prostitutky, obě byly pobodané jako ty předchozí. Jmenují se Joy a Lily Adkinsonovi, bylo jim 25 let, byly to známé firmy, říkalo se jim Magdalena a Marie." Konstatoval spokojeně Jim. Gil jen přikývnul a začal o něčem přemýšlet. Sára a Greg ho pozorovali ,ale nikdo se neodvážil ani špitnout. Grissom pohotově vytáhl svůj mobil, vyhledal nějaké číslo a po chvíli ticha promluvil.
"Ahoj Meg. Včera jsi mi volala, říkala jsi ,že vám někdo utekl z léčebny.Jakže se jmenoval?"
"Jo takže Frank Foster, to by souhlasilo s tím útržkem."
Sára,Greg a Jim se na sebe jen zvědavě podívali a poslouchali dál.
"Zlato ,mám na tebe ještě jednu prosbu, říkáš ,že utekl před dvěma dny, nenašla by se tam někde nějaká jeho DNA, já nevím, z nějaké flašky, vlasů, krve nebo tak."Grissom se jen potěšeně usmál a všem došlo že asi ano.
"Fajn já k vám někoho pošlu, měj se ,ahoj. No tak a možná máme pachatele. Podle mého názoru jde o schizofrenika jménem Frank Foster, netuším sice, proč je zabíjí, ale tenhle Jack Rozparovač nám nezdrhne, za to ručím."
"Dobře, ale kde ho máme hledat?"Zeptala se Sára.
"Jestli se nemýlím, všechny oběti jsme našli vzdáleny od sebe asi 800 metrů, takže kdybychom vymezili určitý okruh, tak možná.."Ozval se najednou Greg.
"Výborně Gregu!"Pochválil ho Gil. Pak již dal svému týmu pokyn, aby si celé své náčiní zabalili a vyrazili zpátky na oddělení.
Když dorazili na oddělení , zapáleně diskutovali o případu. Nick zrovna otevíral dveře a zahlédl Catherine ,Warricka a ještě někoho…Zůstal nehybně stát uprostřed, zadíval se do těch milých smaragdových očích. Samozřejmě Greg si ničeho nevšiml a narazil přímo do Nicka. Chudák Nick v tu ránu stratil rovnováhu a spadnul přímo před vzorky hnoje a moči .Greg pořád balancoval nad všemi DNA vzorky a Grissom sletěl přímo na Sáru. Sára naštěstí stála u rámu dveří a tak se o něj v rychlosti opřela. Gil se nechtěně opřel rukou o Sářino levé prso a druhou rukou pohotově zachytil Grega. Sára reagovala stejně, Gila držela jednou rukou okolo krku a druhou držela Grega. Oba dva se na sebe chvilku dívali, když v tom je vyrušil Greg.
"Mně si nevšímejte. Já si tu jen tak visim." V tu chvíli si Gil uvědomil, o co se vlastně celou dobu opíral, celý zrudl a začal se omlouvat. Sára reagovala úplně stejně a oba dva od sebe ustoupili. Pro oba dva to byla náramně trapná situace a tak zapomněli na chudáka Grega. Sára i Gil ho ve zmatku pustili a Greg si to namířil přímo do Melindina výstřihu. Najednou všichni ztuhli, a pozorovali, co se stane. Cath i Warrick se svíjeli smíchy, Gil se Sárou vyplašeně hleděli na Melly a Nick se snažil vyhrabat ze všech těch hrozných vzorků. Najednou se ozvala ledovým hlasem Melly.
"Tak co hezkej výhled?"
Greg se konečně vzpřímil z jeho provizorní přistávací plochy a spustil.
"Já se moc omlouvám, já nechtěl…"
"Ještě jednou se ke mně přiblížíš, plácnu tě tvým vlastním mikroskopem, Sandersi!"
Greg trochu poodstoupil ale jakmile zahlédl v jejím výstřihu svou mini baterku, všem začali cukat koutky ,kromě Cat a Warricka kteří leželi na židlích rozcapení jak žábi na děšti. Oba dva se už museli hlasitě smát. Jen Melly měla v očích vražedný výraz. Greg přistoupil opatrně k Melly a chtěl vyndat svou milovanou baterčičku.
"Jestli se ke mně jenom přiblížíš ,budeš mi dlužen velblouda a dvě kozi!" Štěkla na něj dotčeně Melly, pak prudce vytáhla ze svého výstřihu baterku a mrskla ji po Gregovi. Chudák Greg leknutím ztratil rovnováhu spadnul přímo do kolečkové židle. Melly se pak na všechny kromě Grega usmála a představila se. Nakonec se obrátila na Grega a vrazila mu svoji ruku.
"Těší mně já jsem tvoje noční můra!"
...........................pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lindsey Lindsey | E-mail | Web | 14. dubna 2007 v 19:31

super :)

2 Cinka Cinka | Web | 14. dubna 2007 v 19:33

Ježkovo oko, to je dokonalý!! To nemá chybu. Brečím smíchy. :-))) A to jako vážně. Gil, Greg, Nick, Cath, Warrick, Melly... super, super. Kam na ty hlášky chodíš? Je to paráda!! Tohle by se mělo natočit. :-) Už se moc těším na pokračování. Nádhera!!

3 I.R.E.T.H. I.R.E.T.H. | E-mail | 14. dubna 2007 v 20:05

Ježíš,já vám mockrát děkuju,jsem ráda že se vám to líbí,ale zrovna uvažuju nad tím,že se psaním seknu,fakt nevim.Bylo by mi to vcelku líto,ale mívám z toho všeho dost divný pocity,vždycky jsem nervózní z toho jestli se vám to bude líbit,tak doufám že jo.Jinak mocrát díky,moc to pro mně znamená!

4 tichajda tichajda | 14. dubna 2007 v 21:35

Jenom 'lehce' vygebené tichajdě se to moc líbí...

5 Cinka Cinka | Web | 14. dubna 2007 v 21:41

I.R.E.T.H. fakt nekonči, to by byla velká škoda. Tvoje příběhy nemají chybu. Já u nich brečím smíchy. Myslím to vážně. Já ty tvoje pocity znám až moc dobře. Taky si kolikrát říkám, jestli to má vůbec cenu. Věř mi, že má. Mě se moje povídky třeba moc nelíbí, ale když vidím, že lidi po mě chtějí další, tak se zřejmě líbí. To je prostě úděl spisovatelů, že se jim jejich díla moc nelíbí a chtějí s tím praštit. Ale nedělej to. Píšeš fakt skvěle. Báječně se to čte. Je to vážně výborný.

6 I.R.E.T.H. I.R.E.T.H. | 14. dubna 2007 v 21:52

tak tedy díky asi máte pravdu , jste skvělí

7 Kačenka - webmasterka Kačenka - webmasterka | E-mail | Web | 15. dubna 2007 v 11:11

Cinka: víš přeci jak jsem tenhle stav pojmenovala ne?? Autorský syndrom nespokojenosti. I.R.E.T.H. já to taky znám moc dobře, mě se ty moje dílka vůbec nelíběj...a třeba táta je z Úplňku unešenej. Já jeho názor nesdílím, ale je to jeho věc:-)) ale chvála samozřejmě potěší ne?

8 tichajda tichajda | 15. dubna 2007 v 11:31

ano ano autorský syndrom nespokojenosti...postihuje 100% lidí, co píšou.

9 adélka adélka | 15. dubna 2007 v 11:37

je to super jen tak dal

10 Kačenka - webmasterka Kačenka - webmasterka | E-mail | Web | 15. dubna 2007 v 11:42

tichajda: no právě, znám to až moc dobře

11 Cinka Cinka | Web | 15. dubna 2007 v 11:45

Já to taky znám. Ale mám pocit, že ostatním se to líbí. Jinak bych s tím dávno sekla.

12 Wierra Wierra | 27. dubna 2007 v 8:00

Opovaž se s tím praštit!

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama