Stránky se přesouvají

4. ledna 2008 v 21:26 | Kačenka |  Novinky,zprávy atd.
Takže lidičky,
jelikož jsou s blogem neustálé problémy a já vážně nemám nervy na výměnu, tak jsem začala hledat na českých serverech, které umožňují tvorbu webových stránek zdarma a on-line.
Prošla jsem i Vaše návrhy, které jste mi poradili a za které jsem Vám vděčná.
Nakonec jsem si vybrala server txt.cz.
Takže stránky se s platností od dnešního dne přesouvají na adresu
Upozorňuju předem, že grafika je úplně jiná než na kterou jste byli zvyklí tady.
A hlavně, stránka se dodělává průběžně...přeci jen toho tady nemám zrovna málo a než to celý přesunu...bude to chvilku trvat. Tak buďte trpěliví, prosím.
Toto je poslední článek, který bude na tomto blogu zveřejněn...jestli ho dostanu on-line...takže na diskuze k dílům atd. choďte jen a pouze na novou adresu.
Současně chci požádat všechny, kteří mě mají ve spřátelených odkazech a blozích, aby změnili adresu i zde.
Je mi líto, že jsem to musela udělat, ale blog.cz mi nedal jinou možnost. Nervy mám opravdu jen jedny a trpělivost není bezedná.
Děkuji všem, že jste sem chodili a pevně doufám, že mi zůstanete příznivě nakloněni i na nové adresce. A pokud ne, ráda jsem Vás všechny poznala.
Kačenka
 


Okouzlený

4. ledna 2008 v 11:36 | Kačenka |  Diskuze
Policisté vyšetřují vraždu jasnovidky. Ta byla zastřelena ve svém krámku a jak tvrdí starý, penzionovaný policista, její vražda souvisí s dávno odleženým případem. Starému muži tento tzv. pomník nedá spát a už léta jde po místním podnikateli, bývalém policistovi. Tomu se za záhadných okolností ztratila žena. Penzista, jak tvrdí, vyhledal právě v zájmu tohoto případu jasnovidkyni. Ona mu poskytla jakési stopy. A právě z tohoto důvodu musela zemřít. Vrah se jejích informací bál. Policisté se na případ tedy znovu zaměří, aby skutečně našli kostru ženy. Bohužel na místě nejsou stopy DNA, prostředí, ve kterém kostra dlouho ležela, vše zničilo. Grissom však najde způsob, jak muže usvědčit aspoň z vraždy jasnovidky.

Souhlas pro trest smrti

2. ledna 2008 v 18:00 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Katka poslala další povídku

Kanibalismus

31. prosince 2007 v 14:15 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Třetí povídka od Katky

Tak nevím

30. prosince 2007 v 14:49 | Kačenka |  Novinky,zprávy atd.
Ahojky,
tak po dlouhém přemýšlení a rozmýšlení jsem se rozhodla, že tyto stránku přesunu. Zatím jsem ve fázi hledání nějakého vhodného webu, ale rozhodně je přesunu.
Už mě to tu totiž opravdu přestává bavit. Člověk by chtěl přidávat články o sto šest...místo toho se jen vztekám nad ím, že se nemůžu ani přihlásit, natož zveřejnit nějaký článek.
A chci znát váš názor.
Mám stránky přesunout jinam?
Samozřejmě bych tento blog nezrušila, tolik práce se mi nechce smazat pouhým klinutím na tlačítko smazat...jen tu nebudou novinky a další věci...ty budou pouze na nové stránce.
Až něco najdu, tak začnu tvořit a dám má vědět, kde hledat nové stránky.
Hlasujte v anketě, prosím.
Díky moc
Kačenka

Dvě mouchy jednou ranou

27. prosince 2007 v 14:13 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Katka Musilová posílá další povídku...krapet erotickou:-)

Co můžeme dělat? - část druhá

27. prosince 2007 v 11:40 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Tichajda posílá druhou část

Omluva

27. prosince 2007 v 11:37 | Kačenka |  Novinky,zprávy atd.
Ahojky,
chci se omluvit tichajdě, že se ještě na blogu neobjevila její povídka "Co můžeme dělat?".
Tichajdo, není to moje chyba. Já jí mám uloženou na adminu a měla být zveřejněná na Štědrý den, ale ať se snažím, jak se snažím, prostě jí ne a ne dostat on-line. Budu se dál snažit to nějak vyřešit. Zkoušela jsem jí smazat a dát ji tam znova...ale bez úspěchu. Už mi fakt docházej nápady, jak ji zveřejnit. Ale budu to zkoušet dál.
Zároveň se opět omlouvám všem, kteří sem chodí a zjišťují, že tu není nic moc novýho. Tahle věc je jaksi způsobená nedostatkem mého času. Člověk si řiká, že když je nezaměstnanej, tak bude mít času habaděj a ono je to naopak.
Budu se snažit to napravit.
A ještě jedna věc, blog opětovně nechodí, jak má, nebo aspoň u mně pořád blbne...takže hodně silně uvažuju o tom, že stránky přesunu někam jinam, protože tohle už mě přestává bavit...jen se rozčiluju nad tím, že se mi stránky načítaj pomalu...i šnek je rychlejší (a není to mým připojením, to mám fakt dost rychlý), nezveřejňujou se články a když už to vypadá, že by to šlo, tak se mi zobrazí, že Stránka dočasně nenalezena a že webový server má zřejmě potíže. To už jsem vždycky celkem vytočená a radši s tim "praštim". Počítač za to nemůže, takže si zlost musim vybít jiným stylem. Takže se omlouvám.
Zatím se mějte krásně
Kačenka

Zkouška dospělosti - část třetí

26. prosince 2007 v 14:08 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Netri posílá třetí část

Nová tvář - část čtvrtá

22. prosince 2007 v 18:00 | Kačenka |  Vaše příběhy s CSI
Gil, Nick, Sára a Greg seděli v zasedačce a přemýšleli, jak budou postupovat. Podezřelý jim svým agresivním chováním dal záminku myslet si, že to on zabil jejich mrtvolu. Zbývalo jen prokázat mu to. Tudíž prvním krokem byla domovní prohlídka.
"Seženu to povolení," řekl Nick, vstal a odešel. Ostatní zůstali na místě a čekali, dokud se nevrátí.
Catherine zjistila, kde bydlí Danny Watt. Ten byl trestán už na střední škole za šikanu a napadení. Ještě chvíli hledala, dokud jí něco nepraštilo do očí. Rychle své nálezy ukázala Warrickovi a Annie.
"Jo tak takhle to bylo," zvolala Annie. "Davida zavřeli, když zmlátil Dannyho, kterej na něj poslal svoje gorily!"
"Jo, myslím, že toho o něm víme už dost," řekl Warrick.
"A co když David lhal?" zeptala se Annie, která rozhodně nechtěla zatknout nevinného. "Co když si tu partu pozval sám a to děvče unesl on?"
Catherine prohlásila: "Buď mluvil pravdu, nebo si zaslouží cenu Akademie."
S tím vyrazili. Starší z bratrů Wattových žil spolu s několika dalšími lidmi, jež by někteří označili za "pochybné existence" na okraji města. Kriminalisté tam dorazili během půl hodiny. Nervy si připravili předem, protože tušili, že toto zadržování nebude tak klidné jako u Watta mladšího. Pro jistotu si řekli o posily, které měly přijet za chvíli. Prozatím měli akci zahájit oni tři sami.
Těsně než zaklepali na dveře, Warrick řekl Annie: "Dávej pozor na každej pohyb, hlídej si zbraň a záda. Kdyby se něco zvrtlo, zachovej klid."
"Rozumím," odpověděla jeho kolegyně.
Cate kývla hlavou, zabušila na rám dveří zchátralého stavení a křikla: "Tady kriminálka, otevřete!" Efekt nulový.
"Proč se už nikdo nenamáhá otevírat dveře, když ho jdeme sebrat?" zavrčel Warrick a několikrát do dveří uhodil pěstí.
V tu ránu se zevnitř ozval hluk. Warrick na nic nečekal a pokusil se dveře vykopnout. Napoprvé nepovolily. Cate s Annie vytasily služební zbraně.
Warrick se napřáhl znovu. Dveře se však otevřely zvenčí a Cate do náruče vletělo hispánské děvče s černými vlasy po ramena navlečené ve špinavých hadrech. Těsně za ním se vyřítil muž v černém koženém oblečení, několika náušnicemi v uších a rukavicemi na rukou. Rukavicemi s vyčnívajícími hroty.
Warrick s Annie neváhali a namířili zbraněmi na ježkovitého muže. Za ním se cosi mihlo. Do krátké chodby přede dveřmi vrazili další tři muži. Sotva uviděli strážce zákona, otočili se oba učebnicovou piruetou čelem vzad a dali se na útěk. Annie se pustila do pronásledování s kolegou za patami.
Měli štěstí. Dva z utíkajících se srazili u rohu. Třetí však byl rychlejší, oběhnul místo kolapsu a pokračoval ve sprintu.
Warrick křikl na Annie: "Zůstaň tu!" a běžel dál. Annie vmžiku zabrzdila a otočila se na místě. Její dva zadržení se pomalu zvedali. Myšlenky na útěk však pohřbila zbraň, která na ně upírala hlaveň, a ledově pronesená slova "Ani hnout!".
Warrick měl štěstí méně, ale přece. Jeho uprchlík po něm sice hodil sošku skarabea, která kriminalistu trefila do čela, ale pak neprozřetelně zakopl o kabel od vysavače, který se zde táhl jako vychrtlá anakonda. Zločinec se proletěl elegantním obloukem a přistál nosem na parapetu. Ozvalo se hlasité křupnutí a hlasitější řev.
"Já vždycky říkal, že domácí práce jsou nebezpečný," rýpnul si Warrick a ujišťoval se, že mu neteče moc krve. "Děvčata, jste v pořádku?" optal se svých kolegyň. Obě křikly, že ano.
"Tak, maestro," prohlásil Warrick směrem ke sténajícímu chlápkovi, "teď bych ti asi měl říct, že ty i tví amigos jste zatčení za vyhrožování, únos, napadení, a k tomu si ještě něco vymyslíme. Jo, a až zjistim, kterýho hmyzáka jsi po mě hodil, tak se naštvu ještě víc." S tím mu nejemně nasadil pouta a odvedl ho do auta. Cate s Annie už své zadržené rovněž zajistily a společně vyčkávaly příjezd policistů. Všichni tři se zároveň věnovali zachráněné dívce.
Podle fotografií, které poskytla rodina, poznali, že je to Laetitia. Po těle však měla hluboké bodné rány po bití a mnoho jich bylo zanícených. Cate nevěřícně zírala na dívčinu kůži a neodvažovala se představovat, co kdyby to byla její dcera.
Z ponurého rozjímání jí vyrušily sirény. Posily dorazily a spolu s nimi i dodatečně zavolaná sanitka. Všechny čtyři pachatele si rozebrali policisté a sanita převzala děvče s Cate.
Warrick s Annie se vraceli v tichu na základnu. Oba to, co viděli, docela sebralo. Warrick jen zavolal Grissomovi a obeznámil ho se situací. Pak už jen čekali na telefonát od Catherine.
Nick se vrátil za půl hodiny i s povolením. Spolu s ostatními třemi vyšetřovateli se vydal zpět do domu Briana Hilla. Jak zjistili, byla to stavba čítající jen třípokojové přízemí a malý sklep, kde bylo uskladněno zahradní nářadí. Kolem domu se rozprostírala čtvercová zahrada prorostlá trávou a kopřivami. Zřejmě se o ní nikdo moc nestaral.
"Nicku, prohledej přízemí," řekl Gil u vchodu. "Sáro, ty se podívej na sklep, pak pomůžeš Nickovi. Já s Gregem kouknu na tu zahradu."
Všichni přikývli a rozešli se. Sára sešla do sklepa a dala se do zkoumání nářadí a skříní. Po krátkém hledání našla ruční pilu se stopami krve na čepeli. Zanesla jí v důkazném pytli do auta a šla zpátky do domu, vrhnout se na přízemí.
Nick stihl prošmejdit dva pokoje, když se k němu kolegyně připojila a informovala ho o svém nálezu. Sama se pustila do dalšího pokoje a Nick přešel na kuchyň. Po chvilce zvolal: "Něco mám!"
Gil s Gregem vyšli na neudržovanou zahradu a rozhlédli se. U zdi domu, v zákrytu za hromadou dřeva, byl postavený byl kotec z mříží a pletiva, v němž na podlaze před kusem špinavé deky visící od stěny na zem ležel černobílý chlupatý pes a nehýbal se.
"Ten člověk má zakázáno chovat zvířata," řekl Gil. Pak na psa hvízdl a zavolal na něj "Chlupáči!" Pes ho však nijak nebral na vědomí. Gil se rozhlédl kolem a spatřil klíček. Zkusil ho do zámku na zamřížovaných dveřích. Nepasoval. Grissom to zkusil znovu. Nic. Už chtěl říct Gregovi, aby našel něco na vypáčení, jenže jeho kolega ho předběhl, když se vedle něj objevil se sekerou v ruce.
"Kdes to vzal?" podivil se Gil.
"Ve sklepě," opáčil Greg. "Sára už tam měla hotovo."
"Dobře, snad ta čepel vydrží," řekl Gil a ustoupil stranou. Greg přiložil ostří sekery k oblouku zámku, rozmáchl se a sekl. Trefil jeden závěs a zámek se protočil. Gil ho ze dveří strhl a otevřel. Greg odložil sekeru, které způsobil pořádný zub na čepeli, stranou a následoval svého šéfa.
Nezdálo se, že by ležící pes bral jejich přítomnost na vědomí. Ani se nehnul. Gil to po chvíli zdůvodnil tím, že chlupáč je po smrti.
"Takže tomu člověku přičteme ještě týrání," řekl Greg. "Není tu žádná voda, ani nic k jídlu. Ten pes prostě vyhladověl." Mluvil dost smutně a trochu naštvaně.
"Vezmeme ho s sebou na pitvu, třeba něco zjistíme," oznámil Gil. Z dalších rozhodování je však vyrušilo slabé zakňučení zpod záhybů deky. Greg tam bleskově hrábl a vytáhl malé černobílé štěně které na něj znaveně upíralo tmavé oči a začalo mu hladově žužlat prsty. Greg nevěřícně zíral na kouli chlupů ve svých rukou, stejně jako Gil.
"To se mi snad jenom zdá," hlesl Grissom a chopil se telefonu.
Na ústředí:
Warrickovi zazvonil mobil. Podíval se na display a stiskl příslušnou klávesu. Pak oslovil volajícího "Grissi, Cate se ještě neozvala."
"Dobře, máš tam někde Annie?"
"Jo, vydrž moment," odpověděl trochu nechápavě Warrick a předal aparát osobě sedící naproti u stolu. "Pro tebe," dodal, když si od něj mobil brala.
"Haló?"
"Annie, okamžitě sem přijeď. Adresa je ve spisu na mém stole.""
"Cože?" nechápala Annie.
"Našli jsme tady mrtvolu psa a u toho živé štěně. Řekni, co je třeba udělat a koukej se sem dostat co nejdřív."
"Jak je velký a jak vypadá?" zeptala se Annie a vstala od stolu.
"Maličký. Tak dvacet centimetrů dlouhý, s černobílou srstí, chlupy jsou tak tři centimetry dlouhé. Odhaduju ho tak na čtyři, maximálně pět týdnů."
"Co ten mrtvej?"
"Vypadá to na border kolii, jestli se nepletu. Středně velké tělo, černobílá dlouhá srst, v obličeji krátká. Jo, a asi vyhladověl. Nikde tu není nic k jídlu ani k pití."
"Jo, dobře," řekla Annie. "Tak.. tak se zatím snažte to štěně držet ve stínu a v teple, ale ať se nepřehřívá. A snažte se do něj něco dostat, nejlíp sušené mléko ve vodě, což tam asi nebude, ale aspoň vlažnou vodu. Já tam hned jedu. Kdyby se cokoli dělo, volej mi."
"Tak jo. Pospěš si."
Annie ukončila hovor a vrátila Warrickovi telefon se slovy: "Gil našel nějaký štěně či co, musím tam. Kdyby se volala Catherine, ozvi se." S tím se chystala odejít.
"Jo, jasně," odpověděl Warrick. "Zvládneš to sama?"
Annie se na něj otočila a prohlásila: "Od svých patnácti zvládám věci sama, takže to zvládnu i teď." Pak se za ní dveře zavřely.
V nemocnici:
Catherine pochodovala v kruzích na chodbě před vyšetřovnou, ve které před bezmála dvěma hodinami zmizeli lékaři s malou Laetitií. Rodiče dívky, které Cate informovala hned po příjezdu do nemocnice, tu seděli a něco si španělsky povídali. Po tváři paní Noivorové tekly slzy.
Cate už byla pěkně podrážděná. Za tu dobu, co tu už byla, stihla obejít své pravidelné kolečko přede dveřmi asi tisíckrát a na podlaze byly šmouhy od jejích podpatků.
Z místnosti vyšel doktor. Cate a Noivorovi se k němu přiřítili jako uragán. "Co je s ní?" vyhrkla matka Laetitie ještě dřív, než se doktor stačil nadechnout. Ten se proto vykašlala na dlouhé úvody a přešel k věci.
"Madam, pane, vaše dcera má mnohačetná povrchová zranění. V některých se objevila infekce a některá prošla až do svaloviny. Dáváme jí analgetika, aby nic necítila, jenže i tak bude léčení zdlouhavé. Také jsme objevili vnitřní krvácení způsobené poraněním ledviny, ale naštěstí se nám to podařilo spravit. Zatím je na jednotce intenzivní péče, a pokud bude vše probíhat bez komplikací, pozítří jí možná převezeme na dětské oddělení."
Noivorovým spadl rázem obrovský kámen ze srdce. Ještě se přeptali na pár věcí doktora a pak se vydali podívat na dceru.
Cate se ještě rozhodla doktora nepustit. Zeptala se ho: "Je něco, co byste nechtěl říct před rodiči?"
"Myslíte, třeba jestli nebyla znásilněna?" opáčil doktor. Cate přikývla.
"Je to zvláštní, ale nebyla."
Cate se podivila, ale pak poděkovala doktorovi a odešla s tím, aby jí dali vědět, až dívku převezou na dětské. Pak zamířila na parkoviště k autu, zavolala Warrickovi a pověděla mu všechno, co se dozvěděla. Warrick jí na oplátku oznámil, že Annie odjela zachraňovat štěně.
"No jo, zoolog se nezapře," mávla na to rukou Cate. Pak se rozjela na ústředí.
...už na tom pracuju...

Další články



Kam dál